Umíte předpovídat počasí?

0

Meteorologie je jako vedení elektřiny v lodi… Málokdo ji rozumí, ale všichni ji na moři potřebujeme. Plavbu vždy určuje počasí a jeho předpověď. Snažíme se vyhledávat nejrůznější internetové předpovědi počasí, odborníky, synoptické mapy a podobně. Málokterý zdroj ale bere v potaz lokální vlivy, jako je velikost ostrovů nebo tvar pobřeží. Ideální stav by tedy byl, kdybychom měli k dispozici kvalitní předpověď počasí pro oblast plavby a zároveň dokázali číst nebe a podmínky přímo okolo nás. Lidé žijící od malička u moře se tuto schopnost učí celý život a číst moře a mraky jim přijde mnohem přirozenější než nám. Národům žijícím ve vnitrozemí ale nezbývá nic jiného než vzít literaturu a vzdělávat se sami. pocasi_obalka_400x577

Dostala se mi do rukou kniha jménem Počasí na moři. Autor velmi přehledně a stručně vysvětluje veškerou teorii o pohybu vzduchových mas, změn počasí i jeho předpovědi. Kniha je plná nákresů a obrázků a můžu vám říct, že ani přednáška z meteorologie na vysoké škole mi nebyla schopna osvětlit to, co tato kniha. 

Vybrala jsem pro vás na ukázku kapitolu s názvem Odpolední vítr a mořská bríza. Bríza je totiž nejčastější vítr, se kterým se potkáváme při plavbách kolem pobřeží Středozemního moře, hlavně v Chorvatsku a Řecku. Je to vítr velmi pravidelný a využívat ho na plavbách je více než užitečné. Když se vám kapitola bude líbit, podívejte se na celou knihu ZDE na stránkách nakladatelství. 


Gradientový vítr

Nejdříve musíme krátce popsat co je gradientový vítr z předchozích kapitol. Jakákoliv dvě místa mají rozdílný tlak (tzv. tlakový gradient). Tlak má tendenci se vyrovnávat, tudíž kdyby se Země neotáčela, vanul by vítr přímo z místa s vyšším tlakem do místa s nižším tlakem. Tomuto větru se říká gradientový. Kvůli otáčení Země a Coriolisově síle není ale tento vítr takto přímý, ale různě stočený. Více o gradientovém větru a o tom, jak číst meteorologické mapy se dozvíte v kapitole 2. ve knize Počasí na moři.

Odpolední vítr a mořská bríza 

Kdykoli zažíváme jasný slunný den, ovlivňuje vzrůst teploty pevniny vítr na pobřeží. Změny jsou často malé, jen o 3 nebo 4 uzly nahoru nebo dolů; ale někdy vítr v blízkosti pobřeží vzroste i o 20 uzlů, což už může mít vážné důsledky pro vaše pohodlí i bezpečnost. Naštěstí není obtížné tyhle změny odpoledního větru předpovědět. Všechno závisí na směru gradientového větru ve vztahu k pobřeží.

Gradientový vítr vane k pobřeží

Změna větru pro dopolední i odpolední gradientový vítr vanoucí směrem k pobřeží v závislosti na zahřívání pevniny je shrnutá na obr. 11.1. Pokud je rychlost větru již na hranici vaší bezpečnosti či pohodlí, nevydávejte se plachtit, pokud je směr větru v růžové zóně – vítr bude zesilovat. Obdobně, pokud je směr větru ve žluté zóně a v poledne máte jen 4 nebo 5 uzlů, očekávejte odpoledne téměř klid a nespoléhejte se, že vám vítr pomůže proti odlivu.

pocasi1Důvodem je jednoduše to, že ohřívání pevniny způsobuje pokles tlaku nad pevninou o 3 nebo 4 milibary. Pokud je na počátku nad pevninou nižší tlak než nad mořem, jako tomu je u větru v růžové zóně, další pokles tlaku vlivem ohřevu pevniny způsobí mírný nárůst rychlosti větru. Pokud je zpočátku nad pevninou vyšší tlak než nad mořem, ohřev sníží gradient a vítr zeslábne. Buys Ballotův zákon vám pomůže podle směru větru poznat, jestli je tlak nad pevninou relativně vyšší nebo nižší.

Mořská bríza

Pojem mořská bríza se většinou používá velmi volně pro jakýkoli vítr vanoucí k pobřeží. Ale je důležité, zvláště z bezpečnostních důvodů, rozlišovat mezi:

  • větrem vanoucím k pobřeží vyvolaným gradientovým větrem vanoucím k pobřeží, jehož charakteristiky jsme právě uvedli, a
  • opravdovou mořskou brízou, kterou vyvolává gradientový vítr vanoucí od pobřeží a která může dosahovat 20 i více uzlů.

Obrázek 11.2 shrnuje základní počáteční stavy opravdové mořské brízy. Typická sekvence vývoje na rovně se prostírajícím pobřeží obráceného na kteroukoliv světovou stranu, vypadá následovně:

  • Den začíná jako slunečný či jasný s pouze slabou oblačností; teplota pevniny vzroste nad teplotu moře; vzduch ohřátý nad pevninou se rozpíná a vytváří nerovnováhu ve vyšších hladinách atmosféry.
  • Vzduch ve vyšších hladinách atmosféry je unášen nad moře, v čemž mu napomáhá gradientový vítr; tam klesá a rozpouští veškerou oblačnost u pobřeží.pocasi2
  • Klesající vzduch tvoří základ pro slabý vánek směrem k pobřeží, který zastavuje a obrací vítr od pobřeží a uzavírá tak cirkulaci.
  • Mořská bríza se vytrvale šíří směrem do vnitrozemí a zóna klesajícího vzduchu se rovnoměrně šíří směrem k moři, předcházená tišinou.
  • Stále více vzduchu je neseno k pobřeží a bríza sílí. Nejsilnější je vždy v blízkosti pobřeží (obr. 11.3).pocasi3
  • Směr mořské brízy se stáčí doprava (při pohledu proti větru) vlivem Coriolisovy síly (viz obr. 11.4).pocasi4
  • Do poloviny odpoledne mořská bríza sahá přibližně 50 km do vnitrozemí a 30 km nad moře.
  • Směr brízy se ustaluje na přibližně 20 stupních od pobřeží. V blízkosti pobřeží má sílu 4 – 6 Bf a směrem na moře slábne (obr. 11.5).pocasi6
  • Mořská bríza utichá, když zapadne slunce. Dohasínající zbytky cirkulace mořské brízy se přesouvají nad moře s gradientovým větrem a lze se s nimi setkat 60 i více kilometrů od pobřeží směrem po větru, než definitivně utichnou.

Stejné uvažování lze uplatnit na popis vývoje mořské brízy u kteréhokoliv jiného tvaru pobřeží, jen si musíte položit otázku:

  • Je zde dostatek prostoru pro pohyb do vnitrozemí?
  • Je zde dostatečný přísun vzduchu z oblasti nad mořem?

Dva příklady vývoje mořské brízy za absence gradientového větru ukáží různé druhy omezení, které se mohou objevit.

Mořská bríza na ostrově — žádný gradientový vítr

Dodávka vzduchu z oblastí nad mořem je nepochybně neomezená. Ale pokud je ostrov malý, mořská bríza, která začne vát nad všechna pobřeží (obr. 11.6), brzy nemá na ostrově kam pokračovat a studený vzduch od moře pokryje celý ostrov. Pak se vrátí tišina, ale jak se vzduch nad ostrovem opět ohřívá, vyvine se nová bríza a opakuje se stejná sekvence událostí. Interval mezi opakováním závisí na velikosti ostrova. U ostrova cca 8 km v průměru to bude méně než hodina.

Mořská bríza na ostrově v blízkosti pevniny — žádný gradientový vítr

Pokud se jedná o ostrov velikosti Isle of White, neudrží mořskou brízu příliš dlouho. Ale to nemůže ani kanál mezi ostrovem a pevninou. Původní mořská bríza směřující k ostrovu i k pevnině brzy vyčerpá dostupný vzduch a navrátí se tišina (obr. 11.7). Pak se proces rozvoje a zániku brízy opakuje. V průlivu Solent (průliv oddělující Isle of Wight od anglické pevniny – pozn. překl), prvotní mořská bríza trvá přibližně 20 minut.pocasi9

Avšak nakonec převáží mořská bríza generovaná pevninou a převládne nade všemi ostatními tendencemi.

Cumulus podél pobřeží vyznačuje okraj fronty mořské brízy, který se začíná přesouvat k pevnině.
Cumulus podél pobřeží vyznačuje okraj fronty mořské brízy, který se začíná přesouvat k pevnině.

Mořská bríza na libovolném tvaru pobřeží — vane gradientový vítr

Pokud vane gradientový vítr, vyvine se mořská bríza pouze u pobřeží, kde vane gradientový vítr směrem od pobřeží a její rozvoj bude záviset na tom, kolik pevniny je k dispozici ve směru proti větru a kolik moře je k dispozici po větru. Gradientový vítr směřující z moře k pobřeží brání rozvoji pravé mořské brízy, jelikož brání toku vzduchu směřujícímu od pobřeží ve vyšších hladinách atmosféry, který je nutný k přísunu vzduchu pro brízu v nižších hladinách (viz obr. 11.2). (Mnohem podrobnější výklad k mořské bríze je k dispozici v knize ,Wind Strategy‘,vydané v na-kladatelství Fernhurst Books.)

Shrnutí

Obrázek 11.1 shrnuje, jak se mění odpolední po-břežní větry, když vane gradientový vítr směrem k pobřeží.

Na obrázku 11.8 naleznete, jak se mění odpolední pobřežní větry, když vane gradientový vítr směrem od pobřeží rychlostí nižší než 20 uzlů. Měli byste se vyhnout červené zóně, zvláště v případech, kdy příliv/odliv směřuje proti větru.

pocasi8


POČASÍ NA MOŘI – KUPTE ZDE

pocasi_obalka_400x577