Tragédie na Orlíku. Co ještě přinesou nesmysly v nové vyhlášce?

1

Určitě jste zaregistrovali vlnu nesouhlasu, která nedávno proletěla celým internetem, způsobenou tragickou nehodou na Orlické přehradě, při které zahynula osmnáctiletá dívka. Dle oficiálních zpráv medií se kousek od zámku Orlík srazil vodní skútr s pramicí, ve které seděla dívka s jednatřicetiletým mužem. Podle popisu svědků z blízké pláže jezdil už dlouho předtím skútr rychle a neohleduplně mezi plavci i jinými plavidly. Když se vyhýbal parníku a pravděpodobně chtěl skočit na vlnách za jeho zádí, nevšiml si, že za ním jede pramice a narazil, podle idnes naskočil, přímo do ní. Dívku i muže z pramice převáželi letecky do nemocnice, dívka při převozu zemřela, muž přežil. Řidič skútru byl ošetřen na místě.

Nehoda jasně dokazuje nesmyslnost nové vyhlášky k regulaci plavby plavidel na vodních tocích z minulého roku, na kterou jsme v našem magazínu Krása jachtingu již před nějakou dobou poukazovali. Vodní zákon z roku 2001 omezoval plavbu skútrů pouze v ochranných pásmech vod, vyhlášky z roku 2002 a 2006 zpřísňovaly plavbu motorových člunů, vodních skútrů a jiných vodních sportovních plavidel v rekreačních oblastech v době sezóny.

Podle dřívější vyhlášky motorové čluny v letní sezoně (15.červen až 15.září) nesměly jezdit jinak než v tzv. výtlačném režimu, jinými slovy, nesměly jezdit „ve skluzu“, kdy je příď člunu díky rychlosti zvednutá nad hladinu a člun po hladině „klouže“. Tento stav je nebezpečný kvůli vysoké rychlosti, kdy se snižuje pravděpodobnost zahlédnutí plavce či jiné malé lodě, tak kvůli menší manévrovatelnosti člunu. Vodní skútry směly jezdit pouze v oblastech vyhrazených žlutými bójemi, stejně jako vodní lyžaři a spol. Tento stav platil například v rekreační oblasti na vodní nádrži Slapy. Jiné nádrže, řeky a rybníky měly pravidla mírně pozměněná, avšak v podobném smyslu, kdy se chrání bezpečnost uživatelů vodní plochy s menší možností manévrovatelnosti, což jsou pramice bez motoru, plavci, plachetnice a podobné. Veslice jedoucí maximální rychlostí okolo dvou uzlů jednoduše nemá možnost uhnout motorovému člunu s rychlostí přes deset uzlů (1 uzel = 1,852 km/h).

Takže není pravda, jak někteří mylně tvrdí, že motorové čluny měly do loňského roku zakázanou plavbu (bavíme se o Slapech a dalších podobných nádržích). Mohly jezdit dle libosti s výjimkou letní sezóny, kdy mohly plout pouze bez výtlačného režimu. Vodní skútry mohly plout na vyhrazených místech.

Vsuvka o přednostech
Ve  smyslu toho, že lépe manévrovatelné plavidlo dává přednost hůře manévrovatelnému plavidlu, jsou také nastavena i pravidla lodního provozu na mořích, kdy i velký tanker musí dát přednost plachetnici pod plachtami, protože plachetnice má omezenou manévrovatelnost kvůli své malé rychlosti a směru a síle větru. Plachetnice prostě tankeru nedokáže uhnout, nemá na to rychlost a díky pohonu plachtami ani manévrovatelnost. Zkuste si to sami – já to zkoušel na moři mnohokrát.

kontejnerovka - 1
I takovýto velký tanker se musí malé plachetnici vyhnout.

Výjimky z předností jsou popsány v námořních předpisech a většina čtenářů Krásy jachtingu plavících se po moři je jistě dobře zná. Plachetnice dává přednost motorové lodi v úseku rozdělené plavby (jakási „dálnice“ pro tankery; najdete ji třeba v kanálu La Manche, nebo pod Athénami), plavidlu omezenému svým ponorem, nebo manévrovatelností, v úzké plavební dráze a tak dále. Všechny tyto případy jsou v předpisech přesně popsány a vyžaduje-li velká loď přednost od plachetnice, vyvěšuje specifické znaky, což jí přednost zajistí, případně pluje místem, kde má přednost danou dalším předpisem. Pokud nejde o výše uvedené případy, má plachetnice před motorovou lodí vždy přednost! Mnohokrát jsem zažil, že velké lodě mění kurs, aby se vyhnuly naší malé plachetnici…

Vraťme se ale na naše vody. Vyhláška, ve které bylo uvedeno omezení plavby v kluzu pro letní měsíce, přinesla do rekreačních vod sice motorové čluny, ale také křehké příměří. Lidé, rekreující se u vody sice museli motorová plavidla akceptovat, ale nemuseli čelit zběsile jedoucím motorovým člunům v kluzu. Ti, kteří omezení plavby v kluzu nerespektovali, vystavovali se postihu ze strany říční policie.

Toto omezení ale bylo minulý rok zrušeno novou vyhláškou. Křehké příměří zmizelo. Vyhláška povoluje neomezenou plavbu motorových člunů a jiných plavidel na všech vodních plochách. Jediné omezení platí na řekách, kde se ve skluzu nesmí jezdit 25m od břehu, a nádržích, u kterých je hranice 50m. Bohužel toto omezení se velmi těžko vymáhá a měří a většina vlastníků člunů nebo lidí, kteří si člun půjčí, o tomto omezení vůbec neví. Výsledkem je, že se bojíte plavat i 10 m od břehu.

Co ještě najdete v nové vyhlášce
Jistě si vzpomenete, že v obsahu vyhlášky (pro úplnost: jedná se o vyhlášky dvě, číslo 46 a 67/2015 Sb.) byl i úplný zákaz kotvení plachetnic v zátokách přes noc, což je vzhledem k podmínkám přehradních nádrží praxe téměř nezbytná. Lodě v zátokách ničemu nepřekážejí a není jediný důvod, proč by měl zákaz platit. Díky nátlaku veřejnosti se tato část vyhlášky bude rušit.

Další nepochopitelná úprava opět omezuje plachetnice, a to tím, že byla zrušena přednost plachetnic před motorovými čluny, pokud se tato dvě plavidla potkávají „příď k přídi“, tzn., že plují přímo proti sobě. Dle vyhlášky by se obě plavidla měla vyhnout vpravo, tak, jak to doteď platilo pro dvě motorová plavidla. Jenže plachetnice nemá na vítr takovou manévrovatelnost a mnohdy není možné uhnout vpravo, třeba proto, že přímo odtamtud fouká. Viděl někdy tvůrce vyhlášky vůbec plachetnici?

A do třetice: dle nové vyhlášky nemá plachetnice žádnou přednost před plavidly, která nejsou malými (takže jsou větší než 24m). Toto omezení také nemá ve světě obdoby a je ze stejného důvodu jako vyhýbání vpravo nesmyslné. Parníky delší než 24m na přehradách jezdí rychlostí kolem 10 uzlů a jakékoliv pomalejší plavidlo nemá šanci takhle rychle uhnout. Tyto části vyhlášky zapadly v debatách o rychlosti člunů a málokdo o nich ví. Ale je jisté, že parník delší než 24m plachetnici dát přednost nemusí. Jak si tvůrce vyhlášky představuje, že bude plachetnice pod plachtami uhýbat? Nebo je to úmysl?

Další nesmysl, který teď vyplaval na povrch, je, že plavidlo větší než malé (větší než 24m) musíte míjet ve vzdálenosti dvojnásobné, než je jeho délka. Dovedete si to představit? Parník jede rychlostí 20km/h a vy, na plachetnici rychlostí třeba 3 km/h mu budete nejen uhýbat, ale ještě uhýbat do vzdálenosti 50 metrů?

Už od začátku, kdy nová vyhláška vešla v platnost, se na internetových portálech strhlo mnoho debat pro i proti. Plavci mají obavu o svoje životy, jachtaři o své plachetnice stojící u mola, které se vlivem vln od motorových člunů neustále kývají a odírají se o mola i jedna o druhou. Motorových člunů, skútrů i půjčoven přibývalo a začaly se objevovat obavy z nějaké tragické nehody.

Což se přesně stalo. Nemohu se ubránit dojmu, že kdyby plavba skútrů zůstala omezená na vyznačené úseky, nestalo by se to. Můžete mi namítat, že takový člověk by nějakou nehodu stejně svým chováním způsobil, ale už nemůžete upřít, že s omezením by tato pravděpodobnost klesala. Auta mají také omezenou rychlost, v obcích, ve městech, okolo škol… Není důvod, proč by měla být plavba motorových člunů neomezená.

V reakci na toto neštěstí vznikla petice za omezení plavby na Orlické přehradě a oficiální dopis panu předsedu vlády Bohuslavu Sobotkovi od SOPK – spolku pro ochranu přírody a krajiny v oblasti Slapského jezera. Jestli vás tohle téma zajímá, odkaz na petici najdete zde: http://www.petice24.com/omezeni_provozu_motorovych_plavidel_na_orlicke_pehrad a dopis panu předsedu vlády níže. dopis_predseda_vlady

dopisdopis2Zdroje: http://zpravy.idnes.cz/plavebni-sprava-skutry-cluny-regulace-omezeni-flj-/domaci.aspx?c=A160711_210300_domaci_ane

http://bleskove.cz/zpravy/3743-tragedie-na-orliku-18leta-divka-zemrela-po-srazce-clunu-se-skutrem

https://zpravy.aktualne.cz/regiony/jihocesky/po-stretu-skutru-s-lodkou-na-prehrade-orlik-zemrela-divka/r~00a405ac46cb11e68d00002590604f2e/

 

 

 

 

 

1 komentář

Comments are closed.