Měchýřovka portugalská – věděli jste o ní?

1

Kdo tohoto žahavce nezná, velmi jednoduše se splete a zařadí ho mezi medúzy. Medúza to ale není, je to jedna ze sesterských skupin, polypovci (Hydrozoa). V rámci polypovců se měchýřovka portugalská (Physalia physalis) řadí do řádu trubýšů (Siphonophorae). Trubýši se vyznačují tím, že tvoří velké kolonie složené z jednotlivých jedinců zvaných zooidi, kde každý jedinec má konkrétní funkci.

Kolonie má například jedince specializované na trávení (gastrozoodi) nebo na rozmnožování (gonozoodi). Vše co vidíme v podobě měchýřovky je tedy kolonie. Na vrcholu kolonie je tzv. pneumatofor, což je vak naplněný vzduchem. Pomocí něho řídí kolonie svůj pohyb v rámci vodního sloupce, jestli bude u hladiny, nebo níže v hloubce. Nejnebezpečnější na měchýřovce jsou ovšem obranní jedinci zvaní daktylozooidi. Vyskytují se ve spodní části kolonie a mají až 30 m dlouhá žahavá ramena, kterými chytají a zabíjejí malé ryby a podobné živočichy, kterými se kolonie živí.

Zdroj: www.commons.wikimedia.org
Zdroj: www.commons.wikimedia.org

Pro člověka je jejich žahnutí extrémně bolestivé, avšak málokdy smrtelné. Problém ale mohou tvořit i utržená samostatně plovoucí ramena nebo již mrtvá měchýřovka vyvržená na břeh, protože žahavé buňky nematocyty v ramenou mohou být stále funkční. Požahání způsobuje akutní bolest většinou 1 – 3 hodiny od požahání (záleží na člověku) a rána se může hojit až několik dní. Avšak jed může putovat krevním oběhem do lymfatických uzlin a způsobit hlubší bolest a problémy. Stejně tak může vyvolat alergickou reakci a další reakce.

U citlivějších nebo méně zdravých jedinců to může být horečka, šok, problémy se srdcem nebo plícemi. Hodně záleží na tom, jak moc je člověk požahán a kolik jedu se mu tedy do těla dostalo. Při větším požahání či podezření na srdeční či jiné problémy je nutný lékařský dohled. Stejně tak je nutné vyhledat doktora, pokud bolest neustupuje nebo se stupňuje a vyskytnou se jiné doprovodné příznaky, hlavně zduření mízních uzlin blízko místa požahaní. Jako první pomoc se doporučuje místo očistit vinným octem, který částečně inaktivuje zbylé žahavé buňky i jed.

Měchýřovku portugalskou najdeme nejčastěji na hladině oceánu, kde se nechává volně unášet proudy a větry. Díky své plachetce na pneumatoforu je více citlivá na pohyby větru než jiné medúzy. Nejčastěji se vyskytuje v teplých a tropických mořích, Atlantiku, Indickém oceánu, Karibském moři a Pacifiku. Z Atlantiku se tam dostává i do Středozemního moře.

Ve Středozemním moři není tak častá jako klasické medúzy, například talířovka ušatá nebo kořenoústka hrbolatá (o kterých si můžete přečíst v článku Co vás (ne)požahá ve Středozemním moři), přesto je zde občas k nalezení. Její jed je silnější a většinou má růst její populace cyklický průběh, to znamená, že se namnoží jednou za několik let. Jinak je pravděpodobnost setkání celkem malá.

A zde je ilustrativní video, abyste věděli, jak ji ve vodě poznat.

Literární zdroje:

Wikipedia: https://en.wikipedia.org/wiki/Portuguese_man_o%27_war

Animals diversity: http://animaldiversity.org/accounts/Physalia_physalis/

National Geographic: http://animals.nationalgeographic.com/animals/invertebrates/portuguese-man-of-war/

1 komentář

  1. Tato krásná měchýřovka je v Atlantiku známější pod jménem portugalská galéra, v Austrálii jí říkají Bluebottle.

Comments are closed.