Lentilka v Itálii #5: Luky se ztratil v kanálech

0

Luky odplouvá na člunu s tím, že bude za chvilku zpátky a nebere si ani vodu ani vysílačku, prostě nic, asi jako Zeman na Vysočině. Nějak mi to nedělá starost, i protože vím, že cesta od lodi dál slepým kanálem nemá žádné pokračování a nemůže nikde zabloudit. Život na Lente plyne dál, hraním černého petra atd., až je najednou soumrak. Neměl by ten Luky už být zpátky, říká Stáňa. No jo, za půl hodiny je tma, kde se sakra zakousnul v tom slepém rameni. Počkáme chvíli, co můžeme taky dělat jiného.

S narůstajícím šerem klesá naděje, že se vrátí za světla. Začínáme být dost nervózní. Koukám do mapy a fakt nikam nemohl odbočit. Začínají kousat komáři jak zběsilí. Vymýšlím co dál a v duchu si nadávám, že si nevzal alespoň tu pitomou vysílačku. Varianta A je, že odkotvíme a vydáme se dál po kanálu. Malá hloubka a nemožnost se jen tak otočit mi však připadá spolu s narůstající tmou, že to není zrovna dobrý nápad. Navíc co když by se někudy vrátil a loď tu nenašel. Budu plavat kanálem sám a budu po něm pátrat, taky blbost, daleko bych se nedostal. Už to mám, obleču si triko a kalhoty, aby mě ty komáři nesežrali, vezmu si ploutve, čelovku a vysílačku. Záchranné plavidlo bude lehátko na které si lehnu a poplavu kanálem.

Jak jsem vymyslel, tak konám. Za chvilku už jsem s lehátkem ve vodě a se zapnutou čelovkou pádím kanálem. Volám Luky, kde jsi, ozvi se. Plavu dál a občas se zastavím, abych poslouchal, zda něco neuslyším. Lukyyyyy, kde jsi!
Tadyyy! uslyším slabý hlásek.
Kde, já tě nevidím.
Jsem na hlavním kanále a vesluji proti proudu, šetřím baterii na elektromotoru víš. Aby zbyla do Benátek.
Jak ses tam sakra dostal?
Našel jsem skulinu, kterou jsem se dostal na hlavní kanál.

Táto, tady máš mapu.

Kámen mi spadl ze srdce a nejraději bych toho kluka objal a pak mu nafackoval. Jednu facku bych si dal taky za tu vysílačku, kterou jsem mu nevnutil. Ihned hlásím do vysílačky nalezení Lukyho s tím, že je na hlavním kanále a vrací se zpět. Otáčím mojí záchrannou matraci a vracím se na základnu. Lukáš připlouvá z druhé strany, v ruce má nakreslenou mokrou mapu a je celý zeštípaný od komárů. Neztratil se a věděl přesně, kde je, akorát podcenil čas. Jsme rádi, že jsme všichni zase na lodi.

Ráno odkotvíme z našeho báječného úkrytu a vydáme se kanály dále na moře. Míjíme opět ty rákosové stavby a po nějaké době doplujeme k moři. Mělkou úžinou se prosmýkneme na volné moře a pokračujeme na vítr dále podél pobřeží na jih. Jsme moc rádi za kanálovou vsuvku, protože jsme viděli vodní krajinu úplně jinou než doposud a tak rozdílnou od té chorvatské. Plavba podél pobřeží je celkem nudná, a tak se střídáme u kormidla a hrajeme s dětmi hry. V dálce se objeví maják Faro di Piave a to je náš dnešní cíl. Mám v plánu schovat se v ústí řeky Piavy. Situace na místě se ale nejeví nijak romanticky. Všude jsou přeplněné maríny, a tak se rozhodneme vyvázat u pizzerky. Přivážeme Lente ke kůlům na volno, aby mohla cestovat v rámci přílivu a odlivu nahoru a dolů. Jdeme si dát pořádnou italskou pizzu.

Po vydatné večeři jdou holky do blízkého kempu vyprat prádlo a já s Lukym musíme doplnit vodu do nádrže. Vezme člun a kanystry a veslujeme podél marín, až narazíme na hydrant. Natankujeme vodu a s poměrně silným odlivem plujeme Piávou zpět. Proud má určitě dva uzle, a tak jsme za chvilku u lodě, celou akci ještě jednou zopakujeme. Je to docela velká makačka uveslovat člun proti proudu. Držíme se u kraje, kde není tak silný, a naopak na cestu zpět používáme střed kanálu, kde je rychlost proudu nejvyšší. Odliv pořád sílí a my sedíme na lodi a pozorujeme všechen ten rákos a bordel, který se nám zaráží o trup Lente. Nějakou dobu to odkopáváme nohou a bidlem, ale pak rezignujeme. Celou noc až do 4 ráno, kdy se odliv zastaví, slyším, jak něco naráží na trup. Není to úplně klidná noc. Lana jsou v proudu napnutá, několikrát vše v noci kontroluji. Spánek na lodi má kapitán vždy lehounký, pořád musím vědět co se děje, a každé šustnutí mě probere. Někdy pak dospávám přes den ty noci, kdy se třeba několikrát vzbudím a jdu s čelovkou zkontrolovat naše bezpečí.

Odliv

Pokračování příště…