La Grace: La Rochelle

0

1.9.2017 pátek
Krásně to plachtí celou noc a i dopoledne. Na houpání už jsou všichni zvyklí a tak si vychutnáváme jen plavbu samotnou. Kolem lodi poskakují delfíni a je krásný slunečný den. To už tu dlouho nebylo. Je neuvěřitelný, jaký strašný klimatický předěl je průliv La Manche.
Zajímavostí dne se stal poplach „muž přes palubu“.
Nic cvičného, ale tentokráte všechno pěkně na ostro! Merlin v radosti že vidí zelený ostrov radostně pobíhal po boartu a ve vteřině přeletěl bok lodi. Do 3minut jsem byl u něho člunem, ale ještě o minutu dříve už ho držel, šlapajíc vodu, náš kuchař, který pro něho bez váhání skočil. Ani jsem neměl čas se zlobit na kohokoliv z nich!
Ve 3PM. odpoledne házíme kotvu u ostrova Le Quesant, nejzápadnějším výspu Francie. Tříhodinová procházka stála za to. Jsou tu nádherné zelené pláně zakončené roztrhanými útesy. Najdou se tu i krásné majáky atd. Nejlepší je si tu půjčit kolo a z něho poznáte ostrov celý jako na dlani.
V 6PM zvedáme kotvu a míříme na Brest. Až do města se mi ještě nechce, ale chci to mít ráno už jen kousek. Čeká nás fůra práce a každotýdenní střídání posádky – bylo to pěkný týden a na lodním logu přibylo dalších 400NM.

2-3.9.2017 sobota/neděle
V sobotu hned ráno přistáváme v maríně úplně na konci Brestské zátoky. Nebývalo tady mnoho vody, ale vybagrovali to a tak se sem vejde i La Grace.
Sobota a vlastně i půlka neděle je pro nás standartní. Ikdyž tentokráte máme mnohem více práce než jindy. Je tu volná loď a tak se koná generálnější úklid než jindy. Převentivně už hradičně hubíme všechno co na lodi nechceme a mohlo by tu být. Při té frekvenci lidí a klimatických pásem jedou naplno sirné knoty, spreje, postřiky, pasti, prádelna atd. Proč třeba dřevěné lodi nenapadne něco co je vidět – třeba medvěd. Normálně bychom se u vchodu poprali (bez chemie) a bylo by za 10 minut hotovo!!! 

Po obědě skončila bouře a tak vyrážíme na moře. Do večera jsme se proti dobíhajícím vlnám dohrabali až do Douarnenez. Městečko o záliv jižněji než je Brest. Cestou nebyla téměř žádná dohlednost, což je velké škoda, jelikož zdejší skály stojí za vidění. Večerní procházka opuštěným městem ovšem nadchla hlavně Merlina. Nikde nikdo a to mu vyhovuje. Mimochodem jsme ho ostříhali úplně na plešato, takže vypadá jako pako. Zítra vám ho vyfotím.

4.9.2017 pondělí
Zvedáme kotvu ještě před snídaní. Rychle jsem ještě zaběhl vyvenčit Merlina a že budu hned zpátky. Jenže jak jsem přistál člunem u mola. Merlin ihned vyskočil a místo aby hodil tradičně bobíka a přiběhl, tak ve vteřině zmizel kdesi. Pískám, volám a nic. Sakra! 10 minut pískání bez výsledku až najednou na tento povel přiběhla úplně cizí čuba. Tvarem taky něco od popelnic. Už jsem si ji chtěl vzít a na lodi se tvářit, že je to Merlin, když dorazil milostpán. Nadšenej, že ji dohnal a že se konečně zastavila hup na tu černou čubku! No, aspoň že ho nikdo nemůže podezřívat ze má rasistický sklony! Ale nebyl čas si užívat, popadl jsem ho a hurá na moře. To je pravý život pro nás námořníky…
Moře je hladké jako sklo a mlha je hustá, že by se dala krájet. Dohlednost nejvíc 30m. Jo zvláštní pocit plout a nevidět kam ani odkud člověk pluje. Ještě, že máme potřebné přístroje.
Do večera jsme upluli 60NM, ikdyž k jihu jsme se posunuli jen 17NM. Je to tím, že města jsou tu v hlubokých zálivech. To dnešní je obzvláště pěkné. Jmenuje se Concarneau a popsal bych ho asi nejlépe jako takový malý Dubrovník – město za hradbami. Večerní procházka byla super. Jen Merlin se opět zmáchal. Vyskakoval ze člunu s nedočkavostí sobě vlastní a díky nedostatečné délce vodítka doskočil jen do půlky skoku a skončil ve vodě. Zajímavostí této události bylo, že si toho Romča ani nevšimla a to držela to vodítko v ruce! Když jsem křičel:
„pes, pes, rychle!“
tak zvedala nohy a koukala, jestli na něj nešlape. Zvyklá, že je vždycky tam, kam člověk hodlá položit nohu!
Noc v tomhle portu byla extrémně klidná, ikdyž venku začala bouře. Problém je jen, že se musí prodlužovat a zkracovat lana, protože je zde 3,5m vysoký příliv a odliv.

5.9.2017 úterý
Hned ráno běžím zaplatit přístav, cestou ale potkávám moc šikovný obchod/opravnu Radiostanic a tak se dávám do řeči s chlapíkem, co tam pracuje. Za hodinku odcházím s opraveným rádiem a v ruce držím další 4 VHF rádia za cenu 1ks.
V 11hod. vyplouváme na moře. Fouká svěží vítr 22-25kn a tak hned, jak jsme se dostali přes mělčiny, taháme plachty na předním stěžni, stěhovky a spanker. Loď až do příchodu protiproudu uhání 8kn. Je to paráda, ikdyž, jakmile jsme se dostali na na oceán, tak se La Grace začala divoce kývat. Náklony na 3-4 metrových vlnách dosahují 20°. Dobře není asi nikomu, ale naštěstí už nikdo nezvrací. Přemýšlím, kolik by se asi teď kývala bez stabilizačních křídel – no, raději ani nemyslet. Pamatuju, jak kdysi v prvním roce, kdy ještě neměla dostatečnou zátěž ležela 53° a dnes hrůza při 20° Ne, La Grace je dnes bezpečnou lodí, jen stále platí, že:
„Když je bouře, námořníci mají být v hospodě a vyprávět tam hrůzostrašné historky, a ne se někde trajdat po moři!“

6.9.2017 středa
Dnes jsme si nádherně zaplachtili. Celý den foukalo 14kn z boku a tak loď uháněla pod plnými plachtami na jihovýchod Biskajským zálivem. Je krásný slunečný den bez vln. Do večera jsme zdolali 60NM a dopluli až k ostrovu Yeu.
Cestou děláme drobné práce na lodi. Opravili jsme Přední brámovku, zašili nové vyprané potahy a uklidili loď.
Z jižní strany ostrova naše výzvědná služba (AIS) zaznamenala signál z Ruské školní lodi Shtandart. Míříme k ní, zdravíme se tradiční salbou z děl a zůstáváme na kotvě přes noc.

7.9.2017 čtvrtek
Půl hodiny po půlnoci jsme se vydali na pravidenou venčící procházku s Merlinem. Chodíme vždycky po přistání a před vyplutím. Průšvih byl, že právě nastala nízká voda a ani za hodinu hledání člunem jsme nenašli žádné bezpečné místo k vylodění. Něco takového se psovi vysvětluje opravdu špatně. Musel to vydržet.
Hned po snídani, za velké vody vyrážíme. Jako kompenzaci toho, že musel dalších 8 hod, držet nohy a půlky u sebe jsme ho vzali na velkou dopolední procházku po místních nádherných plážích. Lítal tam jako pominutý a pokud my jsme ušli 10 km, tak on určitě 2x tolik.
Ve 12hod. jsme se vrátili k lodi a ejhle, ona je zase nízká voda stejně jako byla v noci. Ostré skály ani dlouhá pláž se zalamujícíma se vlnama nás ke člunu nepustila. Museli jsme do vody. V jedné ruce věci, ve druhé vysoce zdviženého, ve vzduchu plavajícího psa, ale zvládli jsme to. Je to smutné, ale bylo to moje první letošní koupání. Voda má 18°C, no hrůza!
Po obědě odplouváme dále na jih. Plné plachty, vítr v zádech, rychlost 4-5 kn a směr La Rochelle.

8.9.2017 pátek
Loď s proudem letí i 6kn, takže jsme před městem brzy. Ve 4hod. ráno házíme kotvu co nejblíž městu, ale ještě na hluboké vodě. Mezi námi a přístavem je teď jen 0,6m vody. Musíme čekat na příliv. 5 metrů ale úplně změní možnosti a v 7hod. ráno vplouváme do La Rochelle. Máme tu setkání s lodí Shtandart.
Odpoledne jsme podnikli výlet do Rochesfortu abychom navštívili největší a nejkrásnější Francouzkou loď – Le Hermionu. Privátní prohlídku s námi udělal přímo její slavný kapitán. Milý chlapík co nám 2hodiny velmi lidsky vyprávěl o tom, jak to vlastně mají stejně těžké jako my. Provedl nás naprosto celou lodí a ukázal každý konstrukční problém, se kterým se na jejich velké cestě do Ameriky potkali. Na závěr jsme si předali kontakty a dohodli si krom oficiálních setkání na festivalech v roce 2018 i soukromá setkání cestou a bitvy mezi námi jen tak pro radost Byl jsem nadšený.

9.9.2017 sobota
Sobota je pro nás již tradičně dnem střídání a generálního úklidu. Tentokráte jsme ale zkusili i něco navíc. Na lodi jsou od rána do večera prohlídky pro veřejnost. Obě naše lodi v jednom portu vzbudili velkou pozornost a tak na mole proudí davy lidí i novinářů.

La Rochelle