La Grace: Trable v maríně

0
Před Bonifacem

1.8.2016 pondělí

Den začal hned po půlnoci poplachem. La Grace se utrhla z kotvy a mazala k pláži. Naštěstí mě zaujalo zesílení větru a tak jsem to šel zkontrolovat. Přepluli jsme do zátoky naproti a pro jistotu hodili i druhou kotvu. Loď stála jako přibitá až do rána.

Dopoledne jsem tahal děti na klouzáku za člunem.

Kolem oběda taháme „spankr“ na 3ref a přední stěhovku. Fouká v nárazech až 35kn. Loď uhání na bočák 5,5kn. Cestou nacházíme na moři luxusní, driftující člun. Zdálo se, že je prázdný a tak sundáváme plachty, spouštíme člun a jedeme ho zachránit. Happy end se ale nekonal. Člun se sice utrhl z kotvy, ale při vlečení k La Grace se ukázalo, že majitel spí ještě uvnitř.

Vítr sílí a tak jsme se rozhodli to zabalit před Porto Cervem. Uvázáni za dvě skály držíme dobře i v tomhle nečase a tak se vydáváme na prohlídku tohoto extravagantního města boháčů. Někdo koukal po jachtách, jiný po lodích, domech či holkách….

2.8.2016 úterý

Plujeme dál. Bouře se uklidnila. Cestou se stavujeme v na ostrově San Stefano v jižní zátoce. Je to tu velmi úzké, ale zastávka stojí za to. Ve skalách nad námi je kamenolom s prastarou technikou i s nedokončenými žulovými sochami v nadlidské velikosti.

Následuje zastávka na ostrově Magdalena pro nezbytné doplnění zásob a po 17hod. vyplouváme na Lavezzi. Honza si vzal do hlavy, že přespí s dětmi na tomto ostrově plném divokých zvuků a hřbitovů. Největší odvahu určitě projevil Filip, který se mnou vsadil, o 20EUR, že sám přespí v márnici na hřbitově (bez baterky). Vydržel to až do 23 hod. což vzhledem ke zvukům vydávajícím pářících se racků a žab byl fakt úctyhodný výkon. Potvrzuju to já, který jsem se vydal do těch míst ho zachránit i Honza, který spal se skupinou ostatních dětí na druhé straně ostrova!

Hřbitov v Bonifaciu
Hřbitov v Bonifaciu

3.8.2016 středa

Ráno všichni dospávají bojovku, nebo každodenní večerní oslavičku. Proto zvedáme kotvy a vyplouváme směr Bonifacio. Cestou se snažím chytit mečouna, ale nejsem úspěšný. Je to hezká plavba. Plujeme podél bílých skal až k jeskyním. Jejich prohlídka na člunu stojí za to.
V marině Bonifacio je opět naprosto plno. Lodě jezdí dovnitř i ven a rozestupy mezi nimi jako by nebyly.

La Grace před Bonifacem
La Grace před Bonifacio
Před Bonifacem
Před Bonifacio

 

Jeskyně před Bonifacem
Jeskyně před Bonifacio

La Grace se bravurně propletla mezi všemi, otočila se a zacouvala k molu. Pak ale jako když ji hrábne, zařadila si sama dopředný chod a vyrazila pryč. Skočil jsem po řadící páce a snažil se dát zpátečku. Loď místo toho zrychlila dopředu. Polilo mě horko, ale pohotově jsem stihl vypnout motor. 120 tunová loď pokračovala marinou jako splašený býk. Rychle jsem sehnal asistenční člun, co nás začal vší silou brzdit! Michal v našem člunu ji brzdil také co to šlo. Mola v marině jsou však příliš blízko.

Před námi bylo jedno volné místo pro 6metrové lodi a vedle něj nablýskaný černý motorák. Otočil jsem kormidlo do toho místa a čekal na nejhorší. Za zadu od kormidla to vypadalo, že se La Grace do toho místa nevešla a drtí ho pod sebe. Michal se ale narval se člunem mezi nás, a tím ho zachránil, protože mi rozšířil volné místo. La Grace se mezitím zastavila a začala splouvat po větru. Ještě nebylo vyhráno. Běháme po lodi jako šílení a taháme lana a mooringy. Loď reaguje na kormidlo, a pomáhá ji vítr, takže to jde. Ubrzdit se mi ji podařilo nastartováním motoru a hned zase vypnutím. Zablokovaný dopředný chod loď po pár otáčkách vrtule zastavil.

Výsledek:

Žádný škrábaneček ani na jedné z lodí či mole – zázrak…
Závada: Vytřepaný/povolený šroubek držící třmen na bovdenu řazení. Unavená pérovka a škody mohli být nedozírné.
Opraveno za 2 minuty…

Můj strážní anděl se dnes opravdu nalétal!!! Lze-li mu jakkoliv poděkovat, půjdu to hned udělat. Děkuju i své pohotové posádce a hlavně strojníkovi Michalovi. Nebýt jeho, loď by se zřejmě zastavila až na protějším břehu. Hustý provoz kanále mariny je jeden z nejstrašnějších, které znám, i když vše šlape jak má.

4.8.2016 čtvrtek

Konečně jsem se vyspal. Po dlouhé době noc, kdy nemusím co dvě hodiny vstávat. Vzbudil jsem se sám a rád a před budíčkem.

Dopoledne nám odešli lidi na kafe s croisant a kafíčko – taková normální francouzská snídaně.

Potom vzal Honza děti na brám a to pro ně byl velký zážitek.

Potom odplouváme a na otevřeném moři se přes hodinu koupeme. Nakonec zvedáme plné plachty a vyplouváme na Palau. Cestou rybařím, ale přišel jsem o další návnadu, jen proto, že ty dnešní kapitáni nedávají pozor a neznají znak dva černé kužely proti sobě. Jsem naštvaný, ale co nadělám. Odteď už budu chytat jen na otevřeném moři!

Na noc házíme kotvu v zátoce před Palau.

5.8.2016 pátek

Budíček je už ve 4 hod., protože jeden kluk má letadlo už na dnešek. Ráno taháme plachty a se zadním 25kn větrem a plachtami na celém předním stěžni uháníme 6-7kn až do zátoky těsně před Olbií. Cestou houpem děti v síti. Potom poslední koupání pro tuhle partu, skákání do vody a opalování a odplouváme. Náhle se ale hrozně kazí počasí. Kontroluju předpověď ale nikde nic, přestože vítr fouká 40uzlů.

La Grace se statečně probíjí na motor přímo proti větru až do „old comercial dock“ na konci zálivu. Průšvih je, že ten je plný lodí schovávajících se před bouří. Tedy ony mezi každou z lodí jsou 4-15metrů, problém ale je naprostá sobeckost dnešních charterových kapitánů posunout se. Na konci mola však stojí stařičká loď a na ní cca 70letý námořník s Francie.

Nezaváhal ani sekundu, a přestože je jeho loď bez motoru, nabízí nám, že se uhne. Asi jsem to mohl čekat od člověka v triku s nápisem „Eric Tabarly“, ale chce se mi brečet při pomyšlení, kam se posunul jachting za těch 24let co se plavím. Nechci se nikoho dotknout, ale jsem prostě smutnej, když vidím české i slovenské posádky v předraženém značkovém oblečení na luxusních jachtách, jak se díky 3 promile alkoholu v krvi chovají jak hovada a kašlou na námořníky kolem. Jak říká můj kamarád Ruda Krautsnaider: „Svět se dělí na jachtaře a námořníky“, a já jen doufám, že ten nový svět bude plný „námořních jachtařů“, protože, jestli má Ruda pravdu, tak slovo „jachtař“ se může stát urážkou!

Přistáváme na výbornou, i když se na náš manévr přiběhlo podívat cca 50 lidí a dračáky nám pomáhali vázat dobrovolníci z řad publika.

V noci se vítr uklidnil a foukalo do 15kn – pohodička na Sardinii nad sklenkou vína s Sardským chlebem, sušenými salámy a sýry.

6.8.2016 sobota

Po snídani se loučíme se starými hosty. Byla to velmi zajímavá a určitě moc poučná plavba a nebojím se říci, že pro obě strany. Ne vždy se stává, že má La Grace na palubě VIP skupinu tohoto formátu! Jsem moc rád, že našli „odvahu“ přijet a plout s námi – námi „obyčejnými“ lidmi. Nejen, že to lodi pomáhá, ale je to pro nás i cenná zkušenost. Například já celou dobu hledal odpověď na otázku, jestli může být La Grace pro každého. Honza a Ivo zase přemýšleli, jestli loď dokáže přežít bez kadetů atd. Na jaké otázky hledali odpovědi naši hosté se snad ani neptám!

Ono to na takové plavbě může vypadat jako střet naprosto odlišných světů, ale je moc fajn, když se obě strany snaží najít nějaký kompromis a to se snad podařilo…
Střídáme novou posádku, uklízíme a opravujeme a vylepšujeme – prostě sobota, jako každá jiná….

13.8.2016 sobota

Párkový den. Blázinec, jako vždycky…

Odpoledne naloďujeme novou partu. Tentokráte máme LARP, takže kromě obligátních 200kg masa nakládáme spousty kostýmů, zbraní a rekvizit. Největší kuriozitou je v prostěradle zabalená mrtvola s kamenem u nohou!

Za rozptýlení pro mě považuju hlídání člunem ve vlnách po otevřeném moři a hledání plachetnice Nelina, lodi mého kamaráda, který mi měl předat náhradní díly na opravu našeho generátoru.

14.8.2016 neděle

Dopoledne probíhá výcvik plachet a první workshopy k LARPu. Vypadá to jako naprostá pecka pro hravé lidi jako jsme my. Vše je opředeno tajemstvím.

Odpoledne plujeme otevřeným mořem k Elbě. Plné příčné plachty posouvají La Grace rychlostí 2,5kn. Je ale klidná voda a tak se lidi v klidu učí své role.

Večer nás čeká prohlídka města a osobní volno. Lodí zní hlas houslí, kytary i harmoniky a písně jako jsou „Santiano“, „Spanish ladies“ nebo třeba „2roky prázdnin“.