La Grace: Pár nocí beze spánku

0

18.října

Ve 3 hodiny ráno vyhlásila kotevní hlídka poplach. Ze zádě La Grace by se dalo dosáhnout na skálu. Rychle odhodit lana a pryč. Toto jakési jezero o průměru max. 50 metrů s jediným vjezdem se náhle stalo pastí. Vítr uvnitř se točí jako v píšťalce a loď začíná připomínat kuličku uvnitř. Dokud foukalo přímo do díry, všechno bylo v pohodě. Když se ale vítr stočil napříč tou dírou, místo aby přes vysoké skály ustal, tak naopak zrychlil. Je taková tma, že nevidím ani kraje skal. Až na Marbellu jsme snad ještě nikdy nebyli v takovém nebezpečí. Naštěstí je tu hloubka až po strmé svahy skal. Vytáhnout tolik metrů řetězu trvá snad věčně. Proto se rozhoduji nečekat a poslední 40 m řetězu vytáhnout na volné moře úzkým vjezdem. Lidi běhají, posádka vydává rozkazy a já manévruji zpocený až na zádech. Nakonec se podařilo. La Grace se bez jediného škrábance dostala ven. Venku fouká vítr do 10 kn (střední hodnota je 5-6 kn). Ještě že je voda hladká a nejsou vlny. Uvnitř zátoky stále peklo. Nikdy jsem se s něčím takovým nesetkal….Na zbytek noci odplouváme na ostrov Formentera.

Po 2 hodinách spánku, snídani a kávy s Romčou odcházíme s kadety do místní půjčovny. Lidi nám celý den lítají na skútrech a v autech z „Četníka ze Saint Tropez“ po zdejších nádherných plážích.
Stálá posádka pracuje na lodi.

Večer je tradiční řízek. Předpověď říká, že v noci přijde přes ostrov od SW silný vítr. Pro jistotu překotvujeme dál od břehu s volnou vodou za zádí a držíme hlídky.

19.října

Kotva nás pustila v poryvu 35 kn silného větru. Zkoušíme ji házet znovu, ale nemá to cenu. Opouštíme klidnou vodu zátoky netuše, že na moři jsou čtyřmetrové vlny. Noc je černočerná a hustý déšť snižuje dohlednost na minimum. Oblohu ze všech stran bičují blesky. Průliv mezi Ibizou a Formenterou nevypadá jako snadný cíl. La Grace sebou divoce hází ve vlnách a míří mezi majáky. Za nimi už je líp a po další hodině házíme kotvu pod hradem u města Ibiza. Další bezesná noc je za mnou i mnoha dalšími.

Prší ještě celé dopoledne. I tak se skupinka nadšenců vypravila na prohlídku města.
Po poledni je nakládáme, taháme plachty a nabíráme směr Mallorka.
Až do poloviny pluje loď krásně, ale po západu slunce se vítr stáčí do protisměru a slábne. Oblohu kolem bičují blesky a my plujeme nocí na motor.

20.října

Dnešní noc jsme strávili v jedné hluboké zátoce mezi Port d´Andratx a městem Santa Ponsa. Lépe chráněnou zátoku by člověk najít nemohl a i tak se s námi houpe celý svět až do rána.

Po snídani vyrážíme do Port Adriano. Stálá posádka doplňuje benzín a vodu a kadeti vyrazili v kostýmech drancovat pobřeží. Vrátili se s 5,- EUR v kapse, ale dobrý.
Zbytek dne se proháníme pod plnými plachtami zálivem Palma a děláme fotky.

 

22.října

Nová posádka. Dopoledne lítám s Ivošem po nákupech a na lodi zatím kadeti pilně cvičí lanoví. Večer přeplouváme na slaboučký vítr západně od Palma de Malorka do zátoky kryté velkým poloostrovem. La Grace se tu nehoupe a my máme klidný spánek.

23.října

Ráno jsme vyběhali Merlina, zvedli kotvu, spustili plachty a vyrazili na západ. Menorka má tento týden ošklivé počasí a tak je to asi dobrá volba. Moc však nefouká, předpovědi jsou různé a tak vlastně ani nevíme kam plujeme. Na volném moři jsme konečně zachytili lepší vítr. Bohužel je to ostrá stoupačka a tak měníme kurz na souostroví Cabrera. Celý den si jen tak plachtíme a chytáme ryby. Tedy se o to pokoušíme, ale bez valného výsledku.

Za úplné tmy před půlnocí přistáváme v zátoce na Cabreře.

24.října

Dopoledne se skupina chrabrých dětí vydala přepadnout místní pirátský hrad. Vylezli jsme tam ale k bitvě nedošlo, protože hrad byl prázdný. Nejdříve jsme si mysleli, že jejich těla leží na hřbitově pod hradem, ale nakonec se podle nalezené mapy ukázalo, že část pirátů utekla na velké fregatě a zbytek sežral strašlivý drak. Jeho jeskyni jsme brzy objevili na jednom z protějších svahů i s ohromným kamenným symbolem kultu draka. Bylo to super. To, že tu v lese najdu symbol připomínající draka o velikosti 70 x 70 metrů jsem věděl, ale to, že naprosto náhodně se tu vyskytne v příběhu popsaný trojstežník už chce fakt velkou kliku!

Odpoledne přeplouváme dál. Nefouká a tak si pomáháme motorem. Po 3hod. plavby házíme kotvu v jedné naší oblíbené zátoce a vážeme se zádí k molu.
Zbytek dne je pak ve znamení vodních radovánek. Skákání z lana atd.
Noc je klidná.

25.října

Ranní vstávání nám ukázalo nádherný obraz. Teplá voda a studený vzduch vykouzlili nad vodou v zátoce krásnou mlhu dokreslenou paprsky ranního slunce. Dopoledne nefouká, ale je naděje, že se to odpoledne zlepší. Někdo se koupe, někdo je na procházce s Merlinem po skalách kolem. V poledne se zvedá vítr a tak zvedáme kotvy. 3-4kn rychlostí jsme do večera v Porto Cristo.

Po tradiční středeční večeři – řízek či smažák – máme na lodi dvoje narozeniny. Cca hodinu je s Honzou v přestrojeni za piráty trápíme a pak houpeme v síti nad vodou.
Noc na jedné kotvě ve velmi úzkém zálivu Porto Cristo není snadná – počasí nám ale přeje a tak vypadá La Grace mezi skalami velmi atraktivně pro lidi z tohoto městečka plného turistů.

26.října

Dopoledne máme všechny lidičky ve známé dračí jeskyni. Podzemní labyrint chodeb i jezero zůstane ještě dlouho v mých vzpomínkách. Tentokráte ale sedím na lodi a pracuju.
Na odpoledne máme naplánovanou dlouhou plavbu kolem Malorky. Cca 50NM nám bude trvat nejen dnešek, ale i celou následující noc.

27.října

Dopoledne nefouká a tak taháme děti kolem lodi na kluzáku za člunem.
Odpoledne konečně přišel vítr a tak jsme vytáhli plné prádlo a brázdíme záliv Palma de Malorka sem a tam. Před portem se míjíme s čtyřstěžňovou lodí Star Flayer. Noc na kotvě před pláží, vínko a písničky a jsou příjemným zpestřením konce naší další plavby.

 

29.října

Zase nová posádka. Dopoledne se cvičí, ale zároveň se posouváme kolem ostrova po směru hodinových ručiček abychom tu nestáli v úplném bezvětří. Naším cílem je ostrov Dragoneira. Mám tu teď loď plnou mladých sportovců a tak pro ně zdolat její vrchol za 3hod. byla hračka. Jen škoda, že nemohl jít Merlin. Ten by si to užil. Národní parky jsou ale pejskům tabu a tak smutně seděl na lodi. Po večeři ale ještě přeplouváme do Port Soller a povídáme si o vzniku La Grace. Jsem rád, že to lidi pořád ještě zajímá….

30.října

V Solleru to hodně houpalo a tak jsem se rozhodl hodit kotvu nestandardně uprostřed přístavu. Ráno ji ale tahám už v 7 hodin a doufám, že je to na Španěla půlnoc. Všechno dobře dopadlo a my vyrážíme do vln ven. Po hodině plavby na motor házíme kotvu v zátoce La Calombra. Loď tu sebou taky hází jako blázen, ale ochudit tuhle báječnou partu o procházku zdejším úžasným caňonem prostě nemůžu.
Odpoledne měl přijít vítr, ale nepřišel. Odmítám plout na motor dál na sever a vracím se s lodí zpět do port Soller. Lidi ho vlastně neviděli a on stojí za to. La Grace uvazuju u mola, protože předpověď slibuje vítr o síle 30kn.

31.října

Plánovaný vítr ale ve 3 ráno nepřišel a nedorazil ani celé dopoledne. Je to smutný, motorovat dál nechci a tak školíme posádku a vyprávíme si o jachtingu.

Smutek z „možného naftingu“ na chvíli rozptýlila zábavná historka o paní v tabáku, které jsem se ptal na obchod pro psy. Je mi jasné, že od španělska toho moc anglicky chtít nemůžu, ale věta o třech slovech: „shop for dog“ od člověka co má na vodítku psa přeci nemůže být až tak nepochopitelná ne? Paní byla velmi ochotná a ukázala mi. Prošel jsem všechny ulice v okolí a s jistotou, že paní veděla, jsem se vrátil s omluvou, že to nemůžu najít. Ona mi překvapeně španělsky řekla, že je to hned tady za rohem. Došel jsem 30m na roh a dlouze se rozhlížel po přehledné ulici. V zoufalství ji na dálku ukazuju, že jsem blbej, ale že to fakt nevidím. To už milá dáma nevydržela, opustila krám a došla až ke mě se slovy „tady to je“ a ukázala na nápis nad mou hlavou kde bylo napsáno:
„hod dog“
Myslel jsem, že mě klepne. Po 1hod. hledání jsem zase na začátku a věci pro Merlina nikde! Náhle se vítr zvedl. Ihned vyplouváme. Do plachet se opírá 25kn a to už jsem vůbec nečekal. Do večera jsme upluli 30Nm a pak ještě dalších 10Nm. Nádherný jachting. Škoda, že předpověď říká, že to lehne a do soboty se to už nevzpamatuje. Na noc házíme kotvu v zálivu Santa Ponza. Městem běhají čerti, čarodějnice a duchové a krom nich Merlina na večerní procházce straší dělobuchy a petardy! Dnes je prostě Halloween….

1.listopadu

Listopad. Je krásný slunečný den, voda má stále 23,5°C a na obloze ani mráček. Koupeme se, opalujeme a motorujeme 30NM až na ostrov Cabrera. Pohodu a radost z takového dne zkazila jen nehoda, kdy se jeden kluk zhoupl na laně do vody a zapomněl se pustit. Následná rána o trup nevypadala vůbec dobře. Stalo se to daleko od Mallorky a tak pro jistotu strávil 1hod. v našem rychlém člunu na cestě na rentgen do Palmy a 1,5hod. na cestě na ostrov Cabrera zpět na loď. Naštěstí rentgen ukázal, že jde jen o naražený žebro a „lodi se nic nestalo!“ 😀

Noc v úžasné zátoce národního parku je pecka. Naštvaný je jen Merlin, co musí sedět na lodi a trucuje, že psi nesmí na břeh. Kam půjde na záchod nikoho z ochranářů nezajímá No už se mu to tu krátí. V pátek letí domů na dovolenou…