La Grace: Nafting a výlety

0
Romča na krásné pláži.

8.4.2017 sobota
Po tradičních párkách začínáme s úklidem. Tentokrát to není žádná velká práce. Jak řekl jeden moudrý chlap: pořádek se nedělá, ale udržuje. A tak je to tentokrát hračka.
Potom klasická zábava stálé posádky: opravy a nákup náhradních dílů, nákup jídla na nový týden, doplnění vody, benzínu apod. a večer střídání. Tentokrát je to obzvláště hektické, protože v tomhle přístavu nikdy člověk neví, kde ho nechají zastavit. Nejen, že to neví dopředu, ale dokonce i po zastavení člověka ještě několikrát přesunou. Noví lidi pak zmateně přebíhají z mola na molo a zoufale hledají La Grace. 🙁
Na noc přeplouváme na kotvu před Puerto Cala Nova. Nefouká, takže noc je klidná.

9.4.2017 neděle
Hned po snídani zvedáme kotvu a odplouváme. Bezvětří má být následující 2dny, takže hold nafting. Cestu využíváme na školení nováčků. Tentokrát tu máme namíchanou českou a ruskou skupinu. Jsem moc rád. Po 14dnech jen mezi Rusi už česky skoro nemluvim a potřebuju jazykový přechod 😀

Před polednem házíme kotvu u ostrova Dragoneira. To je divoký a nepřístupný ostrov na západě Malorky. Jeho kopce připomínají dračí zuby. Z jedné strany pozvolné do výšky přes 350m se ze strany druhé kolmo řítí do mořské tříště.
Po návratu plujeme podél skal severo-západního pobřeží do Puerto Soler.

10.4.2017 pondělí
Po snídani vyplouváme. Nefouká a tak plujeme na motor podél skalních stěn. Cílem je zátoka La Calombra. Z ní vede nádherná a hodně dobrodružná stezka hlubokým a úzkým údolím řeky. Stezka samotná je podle průvodce 6hodin dlouhá s převýšením přes 600metrů. Na mapě to ale nevypadá nijak daleko. Vyrazili jsme a pochopili. Cesta by se asi nejlépe přirovnala k něčemu mezi vysokohorskou turistikou, caňoningem, speleologií a horolezectvím! Lidi nám postupně odpadávali a vraceli se na loď z nepřekonatelných úseků. No, byla to pecka a nezapomenutelný zážitek. Snad vám to nejlépe připodobní pár amatérských fotek, co jsme s Romčou udělali cestou.

Po návratu baštíme Ivošovu bramboračku a chvíli odpočíváme. Pak kotvu nahoru a odplouváme. Je teplé, slunné, letní počasí – takže nafting 🙁 směr mys Formentor.

11.4.2017 úterý 
Po snídani zvedáme kotvu a hurá na moře. Konečně vítr, no vítr – 6kn a v nárazech 8kn. Na výcvik to ale stačí. A tak nám kadeti lezou po větvích. Plachty spouštíme a vytahujeme a zase spouštíme – pakárna, ale proto tu jsme! 😀

Odpoledne házíme kotvu u městečka Alcudia. Je tu hodně restaurací, hospůdek, obchůdků a krásná pláž s bílým pískem. Ráj pro německé turisty, ale dobrý. My tady hlavně musíme nakoupit další 3 plné košíky jídla. No, zábava s Ivošem na celé odpoledne…

12.4.2017 středa
Budíček je do krásného, slunného dne. Ale nefouká a ani předpověď neslibuje zlepšení. Jedeme na motor až na východ Malorky. Tam se ale nečekaně zvedá vítr 18kn silný. Nechápu, kdo platí meteorology 😀 a proč. Taháme všechny plachty, ale vítr sílí ještě o dalších 5kn. Ukazuje se, že brámy potřeba nebudou. Křižujeme proti 25kn větru. Ještěže nejsou vlny. Dokopat se do Porto Cristo je práce na celé odpoledne. No, chtěli jsme plachtit, máme to mít!

13.4.2017 čtvrtek
Dopoledne nám lidi běhali po městě a od 11hod. byli na prohlídce v Dračí jeskyni. Stálá posádka doháněla resty na lodi.

Odpoledne plujeme po nádherných zátokách jiho-východního pobřeží Malorky. Cestou se bavíme střílením z děla na lidi na plážích a okolních lodích (Taková chlapcovina! :-D)
Jedna z dlouhých a úzkých zátok se nám zalíbila tak, že jsme se v ní zakotvili a uvázali zádí k molu. Fascinuje mě krásná modrá voda a bílý písek kolem a hned vedle nás je kamenná brána a několik jeskyní. Malorka je prostě super.

Romča na krásné pláži.

14.4.2017 pátek
Probudili jsme se do krásného rána. Kouzlo téhle zátoky je až magické. Aby nebylo té romantiky dost, taháme plné plachty a za slabého větru se suneme podél jiho-západního pobřeží Mallorky. Cestou rybařím. Návnadou je na vlasci navléknutá mňamka za 22Euro. Loď přilákala pozornost 1,5 metrového tuňáka, co si 5minut prohlížel krásu La Grace, ale rybičky na háčku si ani nevšiml 🙁 to by člověk brečel vztekem!

V 18 hod. házíme kotvu u katedrály – jsme doma. První lidičky nás opouštějí a jdou na letadlo. Byl to krásný týden, jen jachtingu v něm bylo poskromnu.

15.4.2017 sobota
Zase párky, takže jsme v obraze. Tentokráte nevypadají plastově, ale i tak na ně není pěkný pohled. Nechápu, proč nikde na světě neumí uzeniny tak jako u nás!

Jinak klasická sobota. Měníme lidi, uklízíme, kupujeme jídlo, sháníme vodu pro loď atd. Večer máme světa plné zuby a těšíme se na nějaký ten film, klid a spánek. Co se ale nestalo. Otočil se vítr a začíná sílit. Po týdnu naftingu přicházím s nápadem zvednout kotvu a vyrazit. Na noc, s nevycvičenou posádkou a na plavbu otevřeným mořem – no bezva. Bocman není nadšený, ale naštěstí ho kompenzují svým jásotem ostatní.

Noc je super. 15kn zadní vítr žene La Grace tmou 4-5kn rychlosti.

16.4.2017 neděle
Plachtění je super. Rybaření taky, ale s mým uměním by člověk chcípl hlady. Nejstrašnější je, že si ze mě ryby dělají legraci. Dnes přímo kolem lodi radostně proskákal mečoun a co myslíte, chytil se? Ani náhodou 🙁

Plachtíme celý den až na Ibizu. Stáčí se ale vítr a tak to bereme po jejím severním pobřeží. Lemují ho nádherné skály a jeskyně. Cestou nás doprovází delfíni – no idylka. Před západem slunce házíme kotvu v zátoce u města San Antonio. Město samotné je plné nočních podniků a barů.

KOMENTUJTE!