La Grace: měsíc dětských táborů

0

3.7.2018 úterý
Vstává se v 7:30 hod a vyplouváme na Capraiu. Nefouká, takže nás čekají hodiny naftingu. Moře je ale jako zrcadlo. Cestou hrajeme s dětmi námořní vědomostní hry.
Velkou radost mi dělá Filda, který už kolikátý den baví v každém volném čase hrou „dračí doupě“. Jeho fantazie neutuchající mě nepřestává fascinovat…
Odpoledne v zátoce jsme sundali na vodu „čmelika“ což je naše malá plachetnička a pořádali jsme na ní plavby po okolí. Je neuvěřitelné, že po chvilce na ní umí plachtit téměř každý. A to některé posádky jsou složené jen z 10 letých dětí.

Když opadlo vedro a teplota klesla pod 30°C, vyrazili jsme do města. Byli jsme se s Merlinem proběhnout a při té příležitosti si prošli strážní věž, starý klášter, krásný hrad nad strženým útesem, zaběhli jsme na vyhlídku nad mořem i do staré zásobovací věže na krásné pláži pod hradem. Za 2 hod. v kostce to nejlepší z okolí přístavu.
Noc na kotvě při západním větru byla v pohodě, ikdyž nás jedna utržená loď dokázala minout jen o 30-40cm.

4.7.2018 středa
Hned ráno plujem dál. Kurz západní pobřeží Elby. Po 4hodinách na motor házíme kotvu u městečka Pomonte a všichni jdou šnorchlovat. Já s Filipem se jdem potápět s flaškama. Byl to skvělý ponor. I po mnoha letech je vrak lodi Elvis Scott ještě docela zachovalý a hlavně plný různých hejn ryb. Moc jsme si s Filipem užili prozkoumávání i těch nejskrytější zákoutí uvnitř této lodi.

Během oběda jsme přepluli na jih a podívali se do modré jeskyně, ale hlavně prolezli i okolní dvě jeskyně. Ivoš si na loď přivezl malý nafukovací člun. Je to taková věc úplně na nic, co se plete na palubě, ale už po několikrát se ukázalo, že že je to super zařízení pro dopravu Merlina na břeh a zpět.
Na noc jsme překotvili do Marina di Campo. Večerní prohlídka města se však prodloužila protože se „Coast guards“ bavilo kontrolováním počtu osob na člunu. Mrzí mě, že tohle nedělají, když je špatné počasí a je to důležité, ale baví je to za krásného slunečného dne bez vln a větru.

Kuchař na člunku

5.7.2018 čtvrtek
Dopoledne jsme strávili s dětmi v místním akváriu. Chodíme tam nejen kvůli tomu, aby děti viděli, co všechno žije ve Středozemním moři a poznali murénu od úhoře, nebo věděli, kolik mozků má chobotnice, ale hlavně proto, že se tu dají hladit žraloci a rejnoci. To je pro ty prcky největší zážitek. Navíc Romča domluvila množstevní slevu, takže sem děti berem za cenu zmrzliny!

Po obědě taháme všechny velké plachty a vyplouváme podél jižního břehu Elby. La Grace se při 6kn větru plouží rychlostí 2,6 – 2,8kn. Abychom se zabavili, vymysleli jsme hru s příznačným názvem:
„Tak ahoj“
Spočívá v tom, že všechny naše děti museli skočit do moře z přídě a plavat tak rychle, aby jim loď neujela. Většina dětí to zvládla a to dokonce ve výtečném čase. Přesto 2x zazněla věta „Tak ahoj“!

Jednomu jsme vytáhli na záchranném kruhu a pro druhého jsme museli poslat náš člun. Celkově ale povedené akce i super výcvik posádky na poplach „muž přes palubu“.
Před setměním jsme se vylodili na východní pláži před lomem Calamita. Polovina lidí gasketuje plné plachty a ta druhá sbírá naplavené odpadky na pláži. Vzal jsem si do hlavy, že tohle nádherné místo s dětmi vyčistím, abychom sem mohli jezdit celé léto. Nádherná pláž, dokonalé ohniště i přírodní jeskyně mě přesvědčili o tom, že už nebudu jezdit dělat táboráky tam co vždycky. Tady je to prostě lepší.
To co děti na pláži vybudovali raději nafotím, než bych popisoval. Jejich fantazie mě dostala.

Celkově se tu vyjímečně sešli tři velké české lodi, ale podle mě to nebyl dobrý nápad. Romantika tohohle místa byla fuč a alkohol tekl proudem. Grilované maso a pokec se některými byl prima. Ještě abych nezapoměl se tu slavili dvoje narozeniny a to se samozřejmě nemohlo obejít bez dvou krásných a dobrých dortů z dílny mistra Ivoše.

6.7.2018 pátek
Dnes je den blbec, radeji nebudu psát co se všechno stalo! 😀
Teď už stojíme v zátoce Porto Azzurro a v pohodě čekáme na večeři.

7.7.2018 sobota
Střídáme posádku a přespáváme v zátoce Populonia.

8.7.2018 neděle
Hned ráno vyplouváme do Cavo. Kotvu ale házíme z druhé strany, mimo městečko. Koupeme se a hrajeme s dětmi různé hry. Cílem je získat co nejvíce dublonů. Děti se předhánějí v čemkoliv, jen aby byli první.
Odpoledne plujeme do Portoferraia. Cestou trochu trénujem lana a plachty ale na tento týden je hlášeno horké a bezvětrné počasí.
Na kotvě děti skáčou dál z lana do vody. Jde jim to skvěle a tak do měšců přiskakují další dublony za statečnost i umělecký dojem…

9.7.2018 pondělí
Dopoledne tankujeme vodu a sháníme náhradní díly na La Grace. Nakupování jídla se zdrželo, takže se všichni hosti najedli v restauraci. My jsme zatím nevěděli kam dřív skočit.
Po obědě hned vyplouváme. Dnes není ani vánek a teplota vzduchu vyšplhala na 30°C ve stínu. Jediné co se dá dělat je strávit zbytek dne u vody. Děláme soutěže s dětmi.
Po večeři odcházíme na procházku. Dnešním cílem je prozkoumání poloostrova Enfola. Ukázalo se, že krom toho, že na jeho konci je útes mořských pannen, je celý poloostrov plný starých vojenských bunkrů spojených dlouhými úzkými chodbami. Jejich prozkoumání stálo za to. Rázem z toho byla noční bojovka jako řemen!

10.7.2018 úterý
Hned po ranní koupačče vyrážíme do Marciány Mariny. Dnešním cílem je dobýt nejvyšší horu Elby – 1.018m vysoké Monte Capane. Super je taky návštěva dvou starých městeček v horách – Poglio a Marciana. Časová náročnost tohoto výletu, ale zabrala celý den.

28.7.2018 sobota
Konečně nová parta! Po třech dětských táborech jsme všichni úplně mimo. Ten poslední už jsme zvládali jen silou vůle. 9 turnusů za léto je prostě nezvladatělně hodně. Člověk si vůbec nezaplachtí a vše je podřízeno stádu gangsterů, mastodontů co pořád mluví!
(Tím nechci říct, že ty děti za to mohli, ale od příštího roku bude na počet táborů limit. Snažím se jen popsat únavu stálé posádky, né hodnotit výsledky táborů. Ty byly fakt skvělé, děti fungovali atd.)
Na loď nastoupil i náš druhý kuchař. Začal jelením stejkem na víně s knedlíčkem, takže ovace naberou konce.

29.7.2018 neděle
Dopoledne probíhá výcvik plachet a v poledne vyplouváme.
Kotvu házíme na ostrově Palmaiola. Na lodi pokračuje výcvik a já s Filipem se jdu potápět s přístrojem. Trochu jsem při tom hledal sluneční hodiny, co jsem tady kdysi s jedním kamarádem nainstaloval. Našli jsme ale jen jednu naštvanou murénu, co se vydala na lov v pravé poledne…
K obědu je pečená kachna se zelím a s ní i pohodička v bříšku.
Po obědě vytahujeme plné plachty na předním stěžni a s větrem 16kn od severu vyrážíme rychlostí 5kn na Porto Azzuro. Krásný jachting.
V zátoce před městem je hodně plno. Je znát, že je už hlavní sezóna. Teplota vody je 27,5°C.
Večerní pohodu zařídila skvělá svíčková na smetaně s knedlíčkem a my jsme mrtví! 
 Milane děkujeme!!!

30.7.2018 pondělí
Dopoledne jsou všichni na výletě a já, Romča, Filip a Ivoš jsme vyrazili na nákupy. Nenávidím to. Nejdřív naplnit čtyři obří košíky haldou žrádla, pak to odvláčel k autu, pak ke člunu a pak na loď – hrůza!!!

Po pozdním obědě vytahujeme plachty a plujeme k letadlu na šnorchl. Tento týden máme mnoho nadšených lidí z plachtění a tak jim taháme hadry i kvůli hodinové projížďce – je to paráda.
Na noc se chytáme na našem místě před pláží u dolu Calamita. Opíkání masa i hra na kytárku je tu už tradicí. Tentokráte je tu ale hodně nástrojů. (kytara, flétla, bubínek, tamburýna, ukulele a klarinet)
Přestože ale stojíme dobře, moje družstvo se musí po večeři sebrat a jít hlídat loď.
Fouká přes 20kn. Naštěstí z dobrého směru.

31.7.2018 úterý
Den blbec:
Už chvíli po půlnoci na hlídce LG sleduju Honzu, jak odplouvá ze zátoky člunem a vypadá zmateně. Evidentně něco není v pořádku. Po chvíli je poznat, že mu vysadil motor. Volám na pláž Robina a další a ti skončili co vody a plavou mu na pomoc. My z La Grace házíme do moře záchranný kruh a navazujeme jedno lano za druhým. Vítr fouká na otevřené moře a pádla nemají velkou účinnost. Nakonec jsme Honzu přitáhli na laně a den začal zprávou o zničené převodovce na zánovním motoru Honza 66HP.

Přes den jsme se byli podívat v lomu a zabíjeli čas hledáním drahokamů. Honza s Robinem mezitím přehazovali na člun záložní motor.
Den blbec ale ještě nezkončil:
Kotvu nahoru a kurz směr Korsika. Při zvedání kotvy jsem ale náhle zaslechl:
„Hoří, hoří, nedělam si srandu!!!!“
Do vteřiny jsem byl u generátoru. V následující vteřině jsem narval hubici hasícího přístroje pod zvukotěsný kryt odkud vyšlehly plameny aniž bych přemýšlel, kolik úklidu čeká kadety až skončím!!! No, požár na palubě jsem zlikvidoval, ale toho bordelu bych vám nepřál ani vidět.

Plachty vzhůru a loď nabírá směr Korsika. Fouká 20kn ze severu a já přemýšlím co se ještě může stát.
Dnes jsem se zasmál jen jednou:
Ve VHF rádiu se ozvalo (viz. překlad):
„ La Grace, La Grace, La Grace tady je Korsika signal station volám vás na kanále 16.“
Romča šla k radiu a odpovídá mu:
„Signal station, tady je La Grace davejte“
dále
„Tady Korsika signal station, dame 69 madam“
Poslouchal jsem jestli to dělá správně, ale její reakce mě překvapila…
Otočila se na mě a říká:
„sprosťák jeden, vždyť se ani neznáme. Mám chuť mu s tím seknout!!!“ Noční plavba na Korsiku je klidná. Vítr slábne.
Je to úžasný – nejen, že mám zase čas psát deník, ale stíhám i jiné resty z týdnů minulých.

1.8.2018 středa
Tak a půlka léta je pryč a by jsme zase v Bastii. Krásně jsme si zaplachtili, ikdyž nakonec z toho byl nafting. Alespoň je tu ale klid a bez vln.