La Grace: loď Sthandart a nový kuchař

0

18.4.2017 úterý
Další krásný den před námi. Vyrážíme do hlavního města na ostrov Ibiza. V přístavu se nechytáme ani na 2 hodiny. Chtějí po nás 250 Eur. Házíme kotvu venku a vyrážíme na prohlídku starého města ukrytého za impozantní pevností. Oběd se posouvá na 15 hod. a komu se už odpoledne nechce ven, tráví zbytek dne koupáním a odpočinkem. Mě se tu líbí a tak se jdu ještě projít.
Na noc se posouváme na západní pobřeží Ibizy. Hlásí silný vítr a velké vlny, ta chci být schovaný. Útočiště v zátoce nacházíme blízko letiště. Noc je klidná až do 1hod, kdy jsou cítit náraz větru.

19.4.2017 středa
Budíček je ve 4 hod. ráno. Zvedáme kotvu, přední plachtu a přední košovou plachtu a hurá na moře. Zpočátku je to prima jízda. Ibiza nás kryje od vln, ale pak to přišlo. Čtyřmetrové vlny nás tlučou za všech stran. Vítr není až tak silný a tak se loď špatně kormidluje.
Něco nám ukouslo návnadu, ale ani jsme si toho v tom nečase nevšimli.
Právě jsme hodili kotvu v Punta Morayra a je to asi jediný místo v tomhle nečase, kde snad bude klid. Porovnáme loď a jdeme relaxovat….

20.4.2017  čtvrtek
Dnes byl den plný jachtingu. 45NM od 10 do 17hod. sami o sobě říkají, že to byla jízda. Vítr v zádech mezi 20-30kn a plný přední stěžeň nás hnal do cíle. Maximálku dnes dosáhla La Grace 8,6kn. Super příprava na závod TSR. Jsme v marině Miramar v městě Santa Pola schováni před bouří venku.

21.4.2017 pátek
Přátelé mám konečně dovolenou a odjíždím! Chvíli tedy lodní deník nebude, ale až se vrátím, hend zase začnu. 🙂

6.5.2017 sobota (zase doma :-D)
V 15hod. přistávám v Lisabonu po asi nejdelším letu nad Evropou, který se dá vymyslet – linkou z Istambulu. La Grace kotví v marině Cascais a tak se musím přepravit ještě metrem do centra a pak vlakem. Cestou sbírám Čechy, co míří také na La Grace. Celkově se nás tu sešlo 25. Češi, Slováci a jeden Ital. Do noci ještě stíháme nalodění, zaškolení a nákup potravin.

7.5.2017 neděle
Hned po snídani vyrážíme na prohlídku nedaleko stojící Ruské školní lodi Shtandart. V 10hod. vyplouváme na Atlantik. I přes slabý vítr jsou na moři 1-2metrové mrtvé vlny. Nejvíce nadává náš nový kuchař – Tonda. V kuchyni to není snadný, to je jasná věc, ale vaří skvěle! Cestou cvičíme posádku a plujeme až do 40NM vzdáleného port Penische. Tady jsme si našli místo u zdi před městem. Při přistávání je molo plné lidí. Večer je tu totiž jakýsi náboženský svátek. Rybářská loď přivezla ozdobenou sochu madony, kterou procesy lidí donesli do kostela. Neodpustili jsme si slavnostní výstřel  😀

La Grace a Sthandart

8.5.2017 pondělí
Noc byla klidná, i když vysoký přiliv a odliv pro nás není úplně snadný na kotvení. Po dvou metrech odlivu chybí molo a tak se La Grace opírá přes fendry jen o pilíře. Ráno je pohodové, krásné, slunečné, takže jsem vzhůru už před budíčkem a ani vlastně sám nevím proč. Po snídani (dnes je to na sladko) vyplouváme. Na moři jsou třímetrové atlantické vlny. La Grace se na nich pomalu pohupuje nahoru a dolů a plavba vypadá, jako když plujeme Vysočinou. Pod úplně plnými plachtami dosahujeme rychlosti cca 4,5kn. Už dlouho jsem si tak krásně nezaplachtil. Cestou cvičíme lezení po ráhnech, ale i kormidlování.

Chytám ryby a jako specialitu dne jsem jim připravil žlutou chobotničku, kterou honí modročerná makrela. Háček však nepřilákal pozornost ani stáda delfínů volně plujících kolem lodi. Své výsledky nebudu předčasně komentovat!  😀 To na jídlo našeho nového kuchaře skočili všichni a hned. Jeho jídlo ale nemá háček a tak ho neberu jako konkurenci!

Mimochodem, Tonda se fakt překonává. Jídlo je nejen krásně nazdobené ale i výborně chutná, což oceňuje hlavně stálá posádka. NE, že mu to řeknete!!! Kuchař se nesmí nikdy chválit a tak každý den končím větou: “No, dávám Ti ještě jeden den – asi si ho zasloužíš!” 😀

Po půlnoci házíme kotvu v laguně na řece u městečka Aveiro.

9.5.2017 úterý
Celou noc držíme kotevní hlídky. I když je krásné počasí bez větru, jsme na jezeře, které každých 12 hodin někdo vypustí a zase napustí, takže loď se točí v malém prostoru sem a tam. Na 8 hodinu kolem nás začínají plout trajekty. Nejvyšší čas vyrazit na moře. Dnešní cíl není daleko, ale nefouká nijak silně. Přesto je to krásný jachting. K večeru se ocitáme před městečkem Porto. Naposledy jsem si do jeho zrádných mělčin netroufl a kotvili jsme o přístav severněji. Dnes to ale vyšlo na vysokou vodu a tak i části řeky, kde mapa ukazuje 0,9m, mají díky vysokému přílivu přes tři metry. Uvíznout taky ale za vysoké vody by pro La Grace byla katastrofa!

Všechno jde dobře. Honza jede na člunu přede mnou a hlásí hloubky. Tak pokračujeme asi 3NM. Panák s kadety na předním stěžni gasketuje brámové ráhno. Proplouváme pod mostem a z paluby to vypadá, že by měli mít helmy. 😀
Ve starém městě jsme objevili nábřeží, u kterého teď nikdo nestojí. Prý sem ale přijede loď až 7:40 ráno. Po chvilce smlouvání máme vyhráno – nejlepší místo ve městě!

Město samotné je pecka a to ani nechci komentovat chuť místního sladkého vína, které se tu dá koupit. Úzké uličky, hradby, staré domy, katedrály, kam se člověk podívá! Na nábřeží hraje živá hudba, restaurace jsou plné hostů a po řece se prohánějí osvětlené parníčky. No dovolenková atmosféra, jako blázen.
Přehodili jsme vlajku za větší a od té doby se u nás dveře netrhly. Chvíli mám pocit, že stojím na Kampě u Malé strany. Tedy pardon – tam je Čechů výrazně méně než tady. Mnozí La Grace vidí poprvé, ale našlo se i hodně těch, co jsou překvapení, že tu je, a znají ji. Na lodi se rozjel večírek.

Já se rozhodl si užít trochu klidu a vyrazil do nočních uliček. Náhle jsem zaslechl krásnou hudbu, která se přibližovala a já po chvíli s překvapením zjistil, že ty tisíce lidí proudící hlavní ulicí města v rytmu samby je karnevalový průvod. O klidu přestalo být řeč, ale to vůbec nevadilo. Sledovat ty vlnící se lehce čokoládové holky dobilo moje baterky na hodně dlouho!
Chvíli jsem ještě pozoroval Ruskou loď Shtandart jak se na tracku snaží dostat do Porta, abych je navázal na nás, ale nakonec skončili v marině a tak jsem si šel lehnout.
Noc byla klidná. I tak jsme drželi hlídky u prodlužování a zkracování lan.

10.5.2017 středa
V 6:45hod. zazvonil budík a na 7hod. odplouváme řekou Douro k jejímu ústí. S větrem a proudem v zádech jedem opět skoro 10kn. U vyústění řeky je to ale peklo. Ne nadarmo se o Porto píše jako o nebezpečném přístavu s velkým swelem. Venku jsou třímetrové vlny, co divoce narážejí na čtyř uzlový proud řeky z druhé strany. La Grace se rychlostí 7 uzlů rázem ocitla na horské dráze. Vytahujeme plné plachty na předním stěžni s 20 uzlovým větrem. Stáčíme kurz k severu. Loď letí jako pták…

Neuvěřitelná rychlost na plachty.

 

KOMENTUJTE!