Jak se plachtí v Řecku

0

Již osmou sezónu intenzivně plachtíme v řeckých vodách, posledních 5 let na vlastní lodi. Jsme na lodi střídavě od května, s krátkými přestávkami, celé týdny až do října. Troufnu si říci, že o plachtění v Řecku víme již tolik, že se můžeme odhodlat dávat nějaké rozumy i ostatním 🙂

Obecně mohu prohlásit, že Řecko je krásné, teplé a turistům přívětivé. Má to samozřejmě občas své mouchy, hlavně byrokratické, ale na ty narážíme my s vlastní lodí, běžný charterový jachtař na ně nenarazí. Na co ale jachtař v Řecku narazí, jsou maríny. Vlastně nenarazí, protože maríny, tak jak je známe třeba z Chorvatska, v Řecku skoro nejsou.

Mariny v Řecku

Při své návštěvě Řecka tedy nepočítejte s velikými marinami, jako jsou v Chorvatsku. Ty chorvatského typu by se daly v Řecku napočítat na prstech jedné ruky. Výjimku tvoří ZEA marina v Athénách (správněji v Pireu, ale budu se dále držet Athén), která si drží dobrý standard, ale charterové společnosti v ní najdete jen výjimečně. Luxusní marína v Athénách je Flisvos marina, ale pokud nejste majitel alespoň třiceti metrové jachty, tak tam vplout vůbec nezkoušejte. Vyhodí vás (sic!). Znám kapitána, co to zkoušel 🙂 (poznámka redaktora: Docela dobrá je i marina na Lefkádě, kde je možné si loď i půjčit, a kterou ostatně provozuje stejný majitel jako ZEA marinu v Athénách, společnost D-marine)

Jako charterový jachtař se v oblasti centrální Egeje důvěrně seznámíte hlavně s marínou Kalamaki, odkud vyplouvá 75% charterových plachetnic, nebo s marinou v Lavriu, odkud vyplouvá ten zbytek. Zatímco Kalamaki se snaží, byť trochu neúspěšně, vyrovnat se ZEA maríně v sousedství, v Lavriu počítejte se více sportovnějším zážitkem. Ale co, jsme jachtař ne? A přece nejezdíme na moře vymetat luxusní maríny! (ehm aspoň tedy většina, myslím).

Umístění marin v Pireau

V městečkách se kotví převážně způsobem kotva – břeh u nábřeží. Mooringy, tak jak je známe z Chorvatska, tu jsou minimálně. Ne všude je na molech voda a elektřina, rozhodně nehledejte záchody a sprchy. Za stání se již v drtivé většině případů platí, stále je to ale neporovnatelné s cenami v Chorvatsku. Nejdražší je ZEA marina v Aténách, kam my zajíždíme, a ta stojí pro naši 12m Gaiu 50,- eur. A tam najdete i ty sprchy a záchody. Jinak za celý týden zaplatíme tak v průměru 30 eur celkem.  

Kotvení kotva-břeh. Gaia na Kykládách

Egejské nebo Jónské moře?

V Řecku existují dvě hlavní jachtařské oblasti – Jónské moře na západě a Egejské moře na východě. V Jónském moři je nejoblíbenější charterová základna v Marině Lefkas na ostrově Lefkáda, (jak bylo řečeno, provozovaná stejným majitelem jako ZEA marina v Athénách.) Výhodou je, že odtud můžete vyplout jak severněji na Korfu, tak i jižněji k ostrovům Kefalonie, Ithaka a Zakynthos. Další výhodou je, že kousek od mariny je mezinárodní letiště Preveza, kam lze sehnat rozumné letenky. Kdybych měla pojmenovat krátce oblast Jónského moře, tak bych řekla zelená a voňavá. Moc se mi tam líbí, také se tam letos na jaře s Gaiou na kus sezony vracíme.

Častěji jsme ale v Egejském moři. Již tam známe takové množství pěkných míst, že když tam pluji týden s posádkou, nevím, kam je vzít dřív . A tak to nechávám na větru. Ten v létě na plachetnici v Egejském moři velí a nemá smysl se mu vzpírat. Je to onen známý a pověstný Meltemi, vítr vzniklý stálou tlakovou níží, které se sídlí nad Tureckem. Většinou naskočí na začátku července a s přestávkami fouká do poloviny září. Doplní-li tureckou níži ještě řecká výše nad pevninou, umí Meltemi foukat i 9 Bf a zastavovat trajektovou dopravu. Spolupráce řecké výše a turecké níže bývá velmi efektivní, a to je asi tak jediné, v čem se Řecko a Tureckem spolu shodnou. Bohužel. 

Ukázka působení Meltemi. Zatímco na Kykládách fouká, v Saronkém zálivu je výrazně klidněji.

Samozřejmě, že má Meltemi i výpadky, v roce 2010 nám dokonce na konci srpna 2 týdny ani trochu nefouklo. V sezoně 2017 zase buď foukalo moc, že jsme měli neustále zrefované plachty, nebo nefoukalo nic. Obecně jsem to vysledovala tak, že 4 dny z týdne fouká hodně, 2 dny tak akorát a 1 den je bezvětří. A protože je Meltemi severní respektive severovýchodní vítr, je třeba podle toho plavbu plánovat.

Ale pozor, často jeho směr determinuje pobřeží, zejména pokud je hornaté. A to může vítr severovýchodní stáčet až klidně na severozápadní. Klasickým případem je třeba stání v severním přístavu v Ermiony. Zatímco večer poslušně fouká Meltemi z východu a vy si za vlnolamem připadáte jako v bavlnce, ráno a dopoledne ho pobřežní reliéf změní na severozápadní, dvakrát silnější než byl večer a fouká vám přímo do pravého předoboku. A to pak zjistíte, jak vám kotva drží.

A ještě jednu věc jsem zjistila. Nejsilnější severní vítr fouká vždy v pátek, kdy je potřeba se vrátit do přístavu na sever. Ale naopak, v sobotu při vyplutí nás krásně sfoukne tento vítr někam na jih.

Odkud v Egeji vyplout?

Pokud chcete plachtit v Egejském moři, nabízí se jako nejoblíbenější výchozí bod Atény, ať již marina Alimos (nebo také se jí říká Kalamaki) na jižním pobřeží Atén, případně marina Lavrion na východním břehu Atén. Lavrion má jednu nevýhodu – je v úzkém místě mezi pevninou a ostrovem Makronisos, kde vzniká při Meltemi tryska a nažene sem velké vlny. Dostat se do Lavrionu z jihu proti severnímu větru může být velmi obtížné a nepříjemné. Často je potřeba si k plachtám vypomoci i motorem. Znám jeden případ, kdy se ve velkých vlnách u Lavria ucpal přívod nafty k motoru, protože pohyby lodě na vlnách zvířily usazeniny v nádrži. Než to skipper vyčistil a následně motor odvzdušnil, byl o pět mil jižněji. Každý kapitán ví, že není nic lepšího, než odvzdušňovat motor na velkých vlnách.

Marina v Lavriu a tryska na cestě k ní od jihu

Marina Alimos na jižním pobřeží je proti Meltemi skvěle chráněná, což oceníte v pátek, až se do ní budete vracet. Sice poplujete víceméně proti větru, ale celá Řecká pevnina vás bude chránit před vlnami. Alimos je velmi dobrým výchozím místem pro plavbu jak na jih do Saronského zálivu, tak i na Kyklády.

Do Atén létá mnoho leteckých společností a marina Alimos je pouhou hodinku (až hodinku a půl, podle stupně dopravy) autobusem X96 (6,- eur) od letiště. Zvolíte-li taxi, připravte si asi 50 EUR.

Je zde mnoho charterových společností a velká nabídka lodí. V sobotu odpoledne marina vždy “vyplivne” hromadu bílých plachet a v pátek odpoledne je zas naopak stahuje k sobě.

Marina Lavrion je letišti mnohem blíže, ale dostanete se tam autobusem s přestupem. Pojedete-li taxikem, připravte si taktéž 50 EUR.

Moře Egejské

Egejské moře, které je dostupné pro týdenní až dvoutýdenní plavbu z Athén, se dá plavebně rozdělit na tři oblasti: Sarónský záliv, do kterého zahrnuji i ostrovy Hydra, Spetses a i kus pobřeží Peloponézu kolem Leonodia. Dále krásná oblast Kykládských ostrovů a nakonec Sporády včetně ostrova Eboia a Skyros. Každá tato oblast má něco do sebe. (Dodekanesii, Marmarské moře, jižní Peloponés a Krétu zatím vynecháme – leží od Athén už dost daleko a bude to na samostatný článek)

Hrubé rozdělení jachtařských oblastí v Řecku dostupných na jedno až dvoutýdenní charter

Sarónský záliv je z hlediska účinků Meltemi i vln krytější, nabízí tedy pohodovější jachting. Když na Kykládách dosahuje vítr síly 30 – 40 kn, v Sarónském zálivu je to klidnějších 15 – 20 kn a čím více se schováte k západu, tím lépe. Oblast nabízí vše, co byste chtěli z Řecka poznat – památky, vraky, delfíny, taverny, to vše lemované klasickými řeckými městečky a městy.

Můžete navštívit slavný amfiteátr v Epidauru, na Aegině chrám bohyně Afaie a na jižním mysu u Atén Poseidonův chrám. Památky jsou i pod vodou, u Epidauru jsou základy potopeného antického města, dá se nad nimi šnorchlovat, jsou pouze 1-2 m hluboko. Má-li někdo potápění jako vášeň, vím o dvou vracích lodí, jeden je 4 – 12 m hluboko a je vidět z hladiny a druhý v hloubce 16 až 40 m, pro zkušenější potápěče. Šnorchlování a potápění je v Řecku vůbec pěkné, voda je průzračně čistá, hejna rybiček, občas i delfín či želvy se dají potkat. Také proto s námi plulo již několik posádek freediveristů.

Šnorchlování u vraku Panagis
Zbytky potopeného města u Epidauru
Západ slunce u Poseidonova chrámu

Městečka jsou zde půvabná, to platí pro celé Řecko. Zásobování i v té nejmenší vesničce je dostatečné a ještě se nám nestalo, že bychom narazili na nějakou tavernu, která by byla špatná. Nicméně máme vytipované i vyloženě kulinářské zážitky!

Jediné, co bych této oblasti vytkla, je množství lodí, zvláště v letních měsících. Poslední dva až tři roky nastal velký boom flotilových plaveb, kdy skupina až dvaceti plachetnic zabere v brzké odpoledne celý přístav. Snažíme se vyhnout jejich trasám a také nám vůbec nevadí hodit u přístavu kotvu na vhodném místě a na břeh se dostávat člunkem. Klidnější noc za to stojí.

Oslíci na ostrově Hydra

Jak jsem již dříve napsala, Kyklády jsou větrnější, zvláště v létě fouká-li Meltemi. Tady více než kde jinde platí, že maximálně tři dny se pluje k cíli a zbytek týdne se vrací zpět. Plujete-li z Atén na Kyklády, tedy jižně, pak bych to raději upravila na dva dny tam a pět zpátky. Vracet se proti Meltemi a vlnám je dost nepříjemné. I Heikellův pilot, jachtařská bible Řecka, uvádí, že v této oblasti doporučuje plout východ – západ. Znám posádku, co si v Praze naplánovala plavbu na tři dny dolů až na Santorini a čtyři dny zpět. Dole byli hned, vítr je tam hezky sfouknul, ale nenapadlo je, že proti stejnému větru budou muset křižovat těch 120 nm zpět. Nakonec pluli po nocích, kdy se to trochu zklidnilo, ale někteří s posádky se zařekli, že na plachetnici již nikdy nevlezou.

A poslední oblast Egeje z mého hlediska jsou Sporády na severovýchodě. Pluli jsme k nim vnitřní trasou, tedy mezi pevninou a ostrovem Eboia, což měla být klidná plavba.  Ovšem zaskočil nás severní vítr a my se nakonec první částí k Chalkis probojovali proti větru a vlnám po nocích.

Ovšem Sporády se nám za tu námahu odměnily svoji krásou. Jsou to zelené ostrovy s půvabnými plážemi i městečky. Dokonce jsme tam našli i místa, kde se natáčel muzikál Mamma mia!, třeba pověstný kostelík na skále. Plavba na Sporády a zpět ale není dle mého na jeden týden myslitelná, pokud chcete i něco vidět, takže pro tuto oblast doporučuji zvolit dvoutýdenní dovolenou. Nebo najít nějakou malou charterovou společnost na Skiathosu, kde je mimo jiné iletiště a z Athén tam létají pravidelné, nijak drahé spoje.

Gaia u kostelíku, který hrál v Mamma Mia
Gaia při pohledu z útesu, na kterém stojí kostelík Mamma Mia.

Pokud bych měla trochu času, ráda bych se podrobněji rozepsala o jednotlivých místech, která jsme navštívili s Gaiou. Takže snad budou následovat další díly Jak se plachtí v Řecku. Nyní plánujeme plavbu na místa, kde jsme ještě nebyli. Chceme obeplout jihem Peloponéz, přes Monemvasiu, ostrov Kythira a na sever po západní straně do Jónského moře, a pak Korintem zpátky (s návštěvou Delf, které stojí za to). To vše na konci letošního května a v červnu. Pokud byste někdo chtěl plout s námi  a objevovat nové kraje pro Krásu jachtingu, jste vítáni!

Skipřenka Lucka    

p.s. Jestli byste chtěli některé z řeckých krás navštívit s námi, pište na lucie@ifp-publishing.cz. Stále ještě je letos volno!