30. Sayonara: Kolem nejjižnějšího cípu Afriky

1

Otáčení naší Země vede ke vzniku jisté síly zvané Coriolisova. Ostatně ona je to na rovníku pořádná rychlost, 1700km v hodině. Tato síla pak způsobuje stáčení veškeré hmoty pohybující se ve směru poledníků na severní polokouli doprava, tedy ve směru hodinových ručiček a na jižní polokouli doleva. Jachtaři tuto skutečnost využívají a vybírají si pro svoji plavbu vhodné trasy.

V jižní části Indického oceánu se tato síla významně spolupodílí na vzniku silného teplého Agulhasského proudu směřujícího podél východního pobřeží Afriky k jihu. V jižní části Atlantiku studeného proudu Benguelského, tekoucího k severu podél západního pobřeží Jižní Afriky. Oba tyto proudy se setkávají pod Jižní Afrikou. Pro podnebí v Jižní Africe jsou rozhodující útvary tlakových výší v jižním Atlantiku a v jižním Indickém oceánu a převládající tlakové níže nad Jižní Afrikou. Sečteno a podtrženo. Na východním pobřeží Jižní Afriky je prakticky trvale proud směřující k jihu a velmi často silný vítr opačného směru, tedy jižní, což činí z této oblasti jednu z nejnáročnějších na plavbě kolem světa. Naopak západní pobřeží se vyznačuje jižním proudem i jižním větrem. Pobřeží od Mysu Dobré naděje po Durban bylo v dobách plachetnic hřbitovem lodí. Moře se nemění, jen naše informovanost a zkušenosti pokročily. Ostatně před 38 lety se zde několikrát převrátil Richard Konkolski. Rozhodující okolností je dnes kvalitní předpověď počasí. Vyhodnocení povětrnostní situace je pak záležitost zkušenosti.

Týdenní pobyt v přístavu Richards Bay využíváme především k návštěvě blízkých rezervací. Kdo v sobě nenosíme touhu po reálném dotyku s africkou zvířenou? I když z původního nekonečného světa zvířat zůstaly jen zbytky, na evropské poměry se však jedná o obrovská území. Rezervace státní i soukromé jsou kvalitně řízeny a vzorek původního prostředí bude jistě zachován. Pozorovat zvěř v jejím přirozeném prostředí je nesporně silným zážitkem. Jak slony lámající větve stromů či strhávající kůru ze stromů, jak si třicet hrochů v říční zátočině obrovskou tlamou plnou zubů sjednávají mezi sebou respekt, tak znehybnělé stádo dvaceti žiraf, jak zvědavě si vás prohlíží, nebo klopýtající právě narozené mládě antilopy a mnoho dalšího vás potká během mnohahodinové jízdy rezervací.

Téměř 900 mil záludného pobřeží ke Kapskému městu nás však nutí využívat každé vhodné příležitosti k postupu k jihu. Navíc Mirek má na 9. prosince letenku. Formality pro odplutí nejsou jednoduché. Ústředním formulářem pro vyplutí je „Flight Plan“. Dokument, který by měl posloužit k eventuální záchranné akci. Silueta lodě, barvy lodě a plachet, volací znaky, rozpis plavby s předpokládanými daty připlutí, seznam posádky a podpis ukládající povinnost hlásit pozici pobřežním stanicím. Kterým? Na jaké frekvenci? Tato informace chybí. Formulář opatřený šesti razítky ukládají na hromadu podobných dokumentů na imigration, customs /SARS/, port control, marina office, … O propracovanosti systému pochybujeme. Záchranné lodě jsou sice v každém přístavu, ale raději se spolehnout sám na sebe a nevystavovat se možnému nebezpečí. V pondělí 19. listopadu s příznivým větrem vyplouváme na nejjednodušší 100 mílový úsek, který je po dvaceti hodinách za námi. Týden na kotvě před zaplněnou marinou v Durbanu utvrdil náš respekt před plavbou k jihu. V chráněné zátoce vítr dosahoval až 40 kt.

Klidné dny využíváme k prohlídce. Třetí největší město JAR rozhodně neláká k dlouhodobému pobytu. S výjimkou široké pobřežní „Zlaté míle“ není Durban nijak přitažlivý. Dopravní ruch, množství lidí, prodejci na chodnících, neopravované chodníky, nečistota, chaos.

Plavba z Durbanu do Cape Townu je určována třemi hlavními faktory. Agullhaským proudem, proměnlivostí počasí a nedostatkem bezpečných přístavů. První dva faktory v kombinaci proudu a silného JZ větru vedou ke vzniku vln až 10 m vysokých v oblasti kontinentálního šelfu. Vážnost nebezpečí v tomto 700 mil dlouhém úseku vedla k propracování systému informovanosti, ale i ke vzniku pobřežní záchranné služby. 25 roků Chris Bonnet shromažďoval informace pro bezpečnou plavbu jachtařů. Školil a poskytoval doporučení pro vhodné termíny /okna/ k vyplutí. Bohužel v roce 2011 zemřel a jeho poslání převzal Tony Herrick a Katherine Botta. Od nich jsem zakoupil jakási skripta „Poznámky k plavbě z východního na západní pobřeží Jižní Afriky“. Díky broadbandu máme stálé připojení k internetu a průběžně sledujeme vývoj počasí. Vyhlídka na vhodné „okno“, se objevuje po týdnu čekání. Rychle vyřizujeme formality, necháváme si schválit rozhodnutí u Tonyho, a v úterý 27. listopadu spolu s dalšími vyplouváme. Necháváme se zmást ostatními a vyplouváme příliš daleko od pobřeží. Až návrat k pobřeží a zvýšení rychlosti na 9 uzlů nás utvrzují, že jsme na správné pozici. Za necelé dva dny míjíme East London a s příznivým vývojem počasí pokračujeme k Port Elizabeth. Přízeň se udržuje, takže odvážně plujeme až do Mossel Bay. Téměř 600 mil jsme zvládli za 95 hodin.

sayonara30_1Hodinový průměr 6,1 míle, denní rekord 187 mil, hodinový rekord 9,4 míle. Port control v Mossel Bay nám určil místo na boku staré rybářské lodi. Její poškozená boční lišta nám za velikého vlnění ničí dva fendry /odrazníky/. Proto co nejrychleji pryč i když městečko je velice příjemné a rybářská restaurace přímo výtečná. Dvě noci úplně stačily. Do Simons Townu, kde máme rezervováno místo v marině, zbývá 215 mil. Na slušnou předpověď 3. prosince vyplouváme a 4. prosince v 17. hodin dosahuje Sayonara svoji nejjižnější pozici 34° 50´, obeplouvá Střelkový mys /Agullhasský/, a vplouvá do Atlantského oceánu.

sayonara30_2Následující den za větru 35 uzlů se pokoušíme vyvázat na některou z bójí před marinou Simons Town. Po několika minutách se staré lano bóje trhá a zkoušíme další bóji. Z mariny pozorují naše pokusy, vysílají člun, a ten nás navádí na vhodné stání v marině. Z okolních válečných lodí námořníci sledují naše manévry a po zdařilém přistání přichází potlesk a palce nahoru. Děkujeme silám Všehomíru v zastoupení Neptuna, díky Sayonaře, díky posádce.

Marina FBYC v Simons Townu pro měsíční pobyt je jedinečná. Klidné, krásné, bezpečné městečko s příměstským vlakem do Kapského Města. Po seznámení s dalšími původně vyhlédnutými místy nesporně nejlepší. Půjčujeme si auto, seznamujeme se s okolím. Po třech dnech odlétá Mirek. Před odletem Horsta stačíme ještě zdolat Stolovou horu.sayonara30_6 sayonara30_8

Předvánoční a vánoční týden prožívám v nádherné pohodě s rodinou Jardína. Jižní Kapsko nabízí tolik krásného, že než se stihneme pořádně rozhlédnout, odlétají.sayonara30_4 sayonara30_5

Na Nový Rok jsem opět sám. Dostávám k Vánocům a Novému Roku množství emailů, SMS zpráv i osobních přání, a u všech se objevuje slůvko štěstí. Pokouším se zamyslet nad obsahem tohoto pojmu. V mém pojetí jsem si již podstatnou část dávky štěstí vyčerpal narozením u jedinečných rodičů. Tento neovlivnitelný faktor genetického vkladu a výchovy je přitom rozhodující pro celý následný život. Starostlivá matka, důsledně dbající křesťanských ctností, a neobyčejně moudrý a velkorysý otec, mě vypravili na samostatnou cestu životem dobře připraveného. Díky jim, díky všem předchůdcům obou rodů! „Člověče, přičiň se a Pán Bůh Ti pomůže“, jsem od nich často slýchával a ve svém dalším životě se tím pak řídil. Takže, přeje-li mně někdo štěstí, vzpomenu vždy s díky na rodiče. Věřím ve vyváženost všech jevů. Tak jako homeostáza usměrňuje procesy v živém těle, tak podobně zákony Všehomíru řídí běh času kolem nás. Gaussova křivka je toho dokladem. Nečekejme odměnu za pasivitu. Jen gambler se hřeje nadějí na nezasloužené štěstí. Oč krásnější je tvořivá cesta směřující k vytouženému. Nezdar si můžeme přičíst vlastní chybě, úspěch pak štěstí, kterému jsme vyšli vstříc.sayonara30_9 sayonara30_10

Dny do příletu kamarádů Zdeňka Žižky, Jiřího Svárovského a Petra Nováka rozděluji mezi práci na lodi, krátké vycházky /spíše výstupy/ do okolí a příjemná posezení buď v klubu nebo v oblíbené Salt Sea Dog. Grilované squids se salátem jsou zde nedostižným gurmánským zážitkem. V sobotu 12. ledna se zpožděním přilétá posádka a po večeři vyplouváme. Poslední z pěti etap na plavbě kolem světa začíná.sayonara30_11 sayonara30_12

Závěrem doznání. V předchozí zprávě jsem se mýlil. Není divu. Jižní Afrika je dvacetkrát větší než Česko a má čtyřikrát více obyvatel. Oblast od oblasti se liší. Jiný kraj, jiný mrav. Úsudek získaný z Richards Bay a Durbanu nemá obecnou platnost. Rozumím těm, kteří si Jižní Afriku zamilovali a označují ji za nejkrásnější místo na Zemi.

Po devíti týdnech se k nim řadím i já, ač v této době se v mém okruhu ztratily tři fotoaparáty a jeden mobil.

Sbohem Simons Town.

Bylo tu krásně.

Jarda Bernt, Walvis Bay, Namibie 27.1.2013

1 komentář

Comments are closed.