29. Sayonara: Plavba do Afriky

1

Podle Moitessiera je loď a plavba způsob života, který vybízí k rozjímání a nabízí mimořádné chvíle přispívající k naplnění člověka. Nejde o výjimečný výkon, nejde o rychlost, nejde o obdiv. Dospět do tohoto stavu klidu a pohody vyžaduje nejen pár základních znalostí, ale především pokoru vůči přírodě, předvídavost a zodpovědné vedení lodě. Od prvního seznámení se s plavbou zjišťuji jak inspirativní je nekonečný prostor moří a oceánů. Nelze se ubránit úvahám o smyslu lidského bytí či o podobných základních otázkách existence. Stav, který rozjímání navozuje, je nepopsatelný a působí jako droga žádající si další dávky.

Opakovaně jsem hledal odpověď na otázku proč? Kudy vedla moje cesta k tomuto poznání. Na začátku byl dětský sen. Po první zkušenosti jsem však cítil, že je to to pravé. Jaké pravé? Mnohotvárný soubor znalostí a dovedností vystavený zkoušce úspěšnosti v prostředí bez tribun, kde jediným rozhodčím jsou zákony přírody a kvality člověka. I když já se solo plavbě vyhýbám, vždy usiluji o co největší nezávislost na pomoci druhých. Jsem v podstatě osamělý plavec, který nechce být sám. Loď a samotná plavba jsou nekonečným prostorem pro život lidí podobného založení. Samostatné rozhodování, zodpovědnost, volní úsilí, tvořivá řešení a výsledné uspokojení z odevzdaného, naplňují mnohé z nás až po okraj.

Náhoda, která nás vrhla do kolotoče života, nese v sobě prvky zdokonalování, kde mechanismem je adaptace. Jednodušší formy života pracují převážně na principech pokusů a omylů. U člověka vybaveného rozumem a vlastní vůlí se proces přizpůsobování stává činností řízenou rozumem a vůlí. Odplatou náhodě života by měl být osobní vědomý podíl na progresu vývoje, spočívající ve sebezdokonalování.

Jedním z prostorů, kde lze k tomuto cíli dospět, je nesporně moře a plavba.

V sobotu 27. října vítr v přístavu Port Galetts fouká více než příznivě. Na synoptické mapě sice vidím, že po 20 mílích od pobřeží vítr slábne, ale opět nás překonává nedočkavost, takže odpoledne vyplouváme. Vítr skutečně po několika hodinách slábne a následující dva dny je téměř bezvětří. Třetí den začíná foukat a dostavuje se rybářské štěstí, které nás bude provázet až do Afriky. Dvě dorady současně, každá dobrých 15 kg. Celkem jsme na této etapě ulovili více než 60 kg ryb. Ryba je na různé způsoby dvakrát denně. Sušenou nasolenou si stačí kdykoli utrhnout na palubě, pro marinovanou třeba zajít do kajuty.29_sayonara2 29_sayonara3 29_sayonara4

Jak jsem uvedl v minulé zprávě, úsek z Maskaren do JAR patří mezi ty náročnější. Bouře, bezvětří, proudy, protiproudy, výjimečné vlny i hladina jak zrcadlo, palčivé slunce, déšť i mlha. Vše jsme ochutnali. Podrobněji o příčinách napíšu v další zprávě. Využíváme současných prostředků a každé dva dny máme čerstvou předpověď, která v tomto prostoru je spolehlivá tak tři dny. První silný vítr 26kt nás zastihuje pátý den plavby. Ke kosatce přidáváme trajsl. Loď pluje proti vodě okolo 6 uzlů, proti dnu ovšem stěží 3. Vlny kolem 5 metrů, vítr se stáčí do protisměru. Předpoklad příznivého směru za 24 hodin nás vede k rozhodnutí postavit loď do dryfu. Sayonara v dryfu se i ve velkých vlnách chová důstojně. Mírně se převaluje z boku na bok v údolích jednotlivých vln. Vážnější je, že se nacházíme v proudu, který nás snáší zpět o dvě míle za hodinu. Nahradit vzniklou ztrátu a dostat se z protiproudu nás bude stát dva dny motorování. Proměnlivost počasí i lovecké úspěchy nás provází až do Mosambického průlivu, kde opět přichází jednodenní silný vítr od jihozápadu vytvářející na Agulhasském proudu nepříjemné vlny. Z plánovaných dvou týdnů plavby nakonec vyšlo téměř 17.29_sayonara5 29_sayonara6 29_sayonara7

Do přístavu Richards Bay vplouváme s velkým uspokojením, že tento úsek máme za sebou. První marina je zcela zaplněna, ale na štěstí musíme do sousední mariny vstříc formalitám, kde nám nabízí místo po boku své lodi Schwalbe Charlie ze Southamptonu. Přítomná jachtařská komunita je velice přátelská a ihned se k nám hlásí několik známých posádek. Zejména Karen s Petrem a dětmi z jachty Mango a Gerard s Coco z jachty Hiva Oa. U vychlazeného piva si sdělujeme zážitky i doporučení pro další postup.

Mnohé z jachet totiž již týden čekají na odbavení a posádky jsou vázány na pobyt v přístavu. Naše třídenní vyčkávání je nakonec dobrým výsledkem. Půjčujeme si na několik dnů auto a objíždíme blízké národní parky s africkou zvěří. První dojmy? 29_sayonara14 29_sayonara1329_sayonara9 29_sayonara12 29_sayonara11 29_sayonara10

Krásná země. Bohatá země. Podivné řízení současné administrativy. Nespolehlivost, občas neochota a neevropské pracovní nasazení mnohých. S přímým nebezpečím jsme se nesetkali, ale upozornění, co vše je možné, je neuvěřitelné. Nenoste hodinky, fotoaparát, batoh, choďte ve skupinách, jezděte taxíkem, zamykejte se v autě, nikomu nezastavujte. Dlouhý seznam pro soužití v této zemi.

Je to soužití? Není to vězení?

Jarda Bernt, Durban 20. 11. 2012

Další díl seriálu Sayonara- Kolem nejjižnějšího cípu Afriky

1 komentář

Comments are closed.