12. Janna 2013: Recyklace pokračuje a Nová bilge pumpa

0
Druhý pytel na 90m kotení lano

Kdo z vás si pamatuje, když se objevily digitálky? Když jsem je poprvé uviděl — můj věk bylo možno vyjádřit jednou číslicí — kamarád mi říkal, že je nosej Vietnamci, a když se jim vybije baterka — jo, byli na baterku, což byla tehdy taky velká věc, alespoň pro mě byly elektrické hodinky neuvěřitelným výdobytkem — tak voni je prostě hoděj do koše a vemou si nový. Stačí prohrabat pár popelnic a určitě nějaký najdeš. Od tý doby jsem samozřejmě nějaký čas kontroloval obsah popelnic, předtím než jsem do nich vysypal odpadky, kdyby náhodou… Teď mě napadá, že tehdy se věci házely přímo do koše, žádné igeliťáky. Koš začal ukrutně smrdět a my děti jsme tu páchnoucí krabici museli vydrhnout. Pěknej hnus, ale byli jsme ekologický už v době, kdy to slovo ještě mnoho lidí nepoužívalo (to se samozřejmě domýšlím).

Tehdy mi přišlo absurdní, že by někdo vyhodil něco, co se dá ještě spravit. Navíc stačilo jenom vyměnit baterku, taková prkotina. Prostě jsem nad těmi Vietnamci musel kroutit hlavou. Žádné digitálky jsem ale pochopitelně v popelnici nikdy nenašel.

Kuchám starou hlavní plachtu
Kuchám starou hlavní plachtu

Doba se nicméně změnila. Víc se vyhazuje a vyměňuje za nové. Samozřejmě, že většina výrobků je na dvě věci: koupit a brzy zahodit. Když se někdo chopí šroubováku a zkouší ty křápy přivést znovu k životu, je najednou výstřední, kutil nebo v současné hantýrce hacker.

Ovšem my, věrni našemu závazku vůči matičce Zemi, že se budeme snažit recyklovat, jak to jen půjde, jsme se s nožem v ruce vrhli na starou hlavní plachtu, která ležela odevzdaně v podpalubí. O jejím osudu bylo již dávno rozhodnuto, určitě měla poznat ostří našich nůžek, ale co z ní vytvoříme, to nebylo ještě jisté. Tedy, co všechno z ní dokážeme vytvořit.

Nejdůležitější věcí, která nám dosud chyběla, byly tak zvané leecloths, neboli plátěné závěsy zabraňující spícímu, aby vypadl z postele.

Roztáhl jsem ten velký kus hadru, chvíli chodil kolem s metrem a tužkou a přemýšlel, jak tu plachtu co nejlépe naporcovat, protože uprostřed byly dvě řádky réfovacích děr a těm jsem se potřeboval vyhnout. Naštěstí leecloths jsou poměrně malé, na délku přibližně od ramen ke kolenům průměrně vzrostlého člověka, tedy mé maličkosti. Na výšku jsme je chtěli asi 40cm, plus něco na záložky a upevnění k posteli.

Náš stařičký domácí šicí stroj statečně bojoval až s osmi vrstvami Dacronu, motor to chvílemi neutáhl, ale ručně, steh po stehu to jde docela dobře. Pak ještě narazit průvlečné oko, přišroubovat k posteli a natáhnout lanka na stropní madla.

Další část plachty jsme pak zpracovali na nový „čtverec“, neboli plachtu, kterou si napínáme v kokpitu za plavby, abychom se ochránili před sluncem. Na pořadu seznamu „k ušití“, který jsme nedávno vytvořili jako speciální doplněk našeho seznamu „k udělání“, stále ještě zůstává několik pytlů, weathercloths, tj. plachty menšího rozměru, které se napínají na boky kokpitu mezi lifelines, aby alespoň zčásti chránily posádku před mořským sprejem, a další. Musíme říct, že nás to šití dost chytlo. Ať žije Singer!

Druhý pytel na 90m kotení lano
Druhý pytel na 90m kotení lano
Leecloth hotov
Leecloth hotov

 

Nová bilge pumpa

Vodu máme samozřejmě rádi. Ale voda je, stejně jako oheň, dobrým sluhou a zlým pánem. Nedávno jsme zjistili, že naše podpalubní pumpa Rule 1100, kterou jsme nainstalovali ještě na Langkawi, tj. před více jak čtyřmi lety, přestala spolehlivě pumpovat.

Začalo to plovoucím spínačem, který se často zasekával, a nakonec se ukázalo, že pumpa nepumpuje, jak by měla. Chtěl jsem se do ní podívat, ale motor je zatavený uvnitř plastikového pouzdra, takže jsme objednali novou a tuhle si pak můžeme rozebrat později, třeba se s ní dá ještě něco dělat.

Když už jsme objednali pumpu, která je mimochodem hodně vylepšená – plovák-spínač už není vidět, takže se taky nemůže zadělat; pořídili jsme si zároveň i jednosměrný ventil na ruční pumpu Gusher 10, aby voda, která zbude v hadici, netekla zpět do podpalubí. Existují na to speciální síta, umělohmotná nebo bronzová, ale ty jsou dost drahá a jejich výhodou je asi jenom to, že se dají přišroubovat k podlaze. Takže místo drahého síta, jsme si koupili ten jednosměrný ventil, na který jsem svorkou přidělal silnou umělou síťku, aby se do pumpy nedostal bordel, který by mohl zničit membránu uvnitř. Prostě taková volovina na pár minut práce.

Více času zabrala výměna elektrické pumpy, ale vše už zase běží, jak má, a my můžeme zase spát o něco klidněji, tj. do té doby, než se do bilge dostane voda a spolu s pumpou se spustí také nepříjemně alarmující bzučák, který nás varuje, že pumpa začala pracovat…

20130320-09380920130320-093818